Pečlivý pozorovatel pan Palomar. Výjimečné literární dílo Itala Calvina se dočkalo českého překladu

Český překlad knihy Palomar|foto:Nakladatelství Dokořán

Palomara není snadné žánrově zařadit. Pojí v sobě prvky eseje, románu a básně v próze. Literárního blížence a předchůdce můžeme hledat v Panu Testovi od Paula Valéryho. Pan Palomar je bytostným pozorovatelem. Nechce svět opouštět a věnovat se zpytování svého nitra. Svět chce pochopit především přímou zkušeností a ne skrze zprostředkované informace. Pro Palomara je svět místo permanentního úžasu nad stvořeným. Zde se nabízí nečekaná aktualizace. V 80. letech, kdy román vyšel, nebylo ještě tak silně prožíváno odloučení člověka od života, kterého se ve 21. století sotva dotýkáme. Oddělenost od světa, který opouštíme smysly pro jeho neutěšenost Palomar ještě nezná. Dokáže vše přesně pojmenovat, zajímá se o zvířata, květiny i hvězdnou oblohu. Svět mu není lhostejný.   

Možnost poznání ale hlavní protagonista neustále zpochybňuje. Hovoří o několika různých já, která obývají jeho tělo: sebestředné, depresivní a vyrovnané. Dále naráží na problém racionálního uchopení světa. A nakonec zmiňuje i klíčový literární problém: jak popsat svět a zkušenosti, které ze své podstaty nemají jazykový základ. Stejně tak trpí Palomar blokem, který mu brání chovat se přirozeně. Je chycen v síti významů, kdy každé gesto, každý pohled nabízí řadu výkladů a významů. Absenci přirozenosti hledá v tom, že dostatečně nezná sám sebe.

Jiří Pelán|foto:Eliška Vidomus, Český rozhlas

Calvino se v Palomarovi dotýká i řady filozofických myšlenek, které mají v italské literatuře hlubší tradici. Úvahy o cizosti vesmíru a zásadním rozporu mezi člověkem a přírodou jako protichůdných principech nalezneme už v díle Giacoma Leopardiho, či Calvinovi součastnice Anny Marie Ortesové. Tyto ozvuky jsou patrné zejména v epizodách, kdy Palomar pozoruje nebe a pářící se želvy.

Myšlenková bohatost textu jako by zastínila kompozici díla. Calvino však při promýšlení struktury nezapřel členství ve sdružení OuLiPo. Jednotlivé části jsou v obsahu očíslovány po vzoru Logicko-filozofického traktátu Ludwiga Wittgensteina. Kapitoly se tak postupně soustředí na přírodní jevy, antropologická a kulturní témata a zkušenosti spekulativní, které se týkají kosmu, času a vztahů mezi „já“ a světem.

Čeští překladatelé se Calvinovu dílu věnují vytrvale od konce 50. let minulého století. Palomar však dosud scházel. Je-li proslulý román Když jedné zimní noci cestující Calvinovým spisovatelským krédem, pak Palomara je možné číst i jako krédo osobní. I do něj však zasahuje reflexe psaní. K té existuje ještě jeden podstatný soubor Calvinových textů, který zatím v češtině chybí. Jde o posmrtný výbor z esejí o literatuře Perché leggere i classici.