Na pozadí nebeského divadla se odehrává náš život. Projekt Space propojuje umění, design, architekturu a vědu

S Miroslavem Buriánkem navštívíme velkou skupinovou výstavu v pražské galerii Kvalitář. Jak ve svém kurátorském textu k výstavě píše Jan Dotřel: „Je to totiž právě syntéza oborů uměleckých a vědeckých, jejichž kooperace by měla divákovi nabídnout širší horizont poznání. Pokud zůstane na konci otazník a nikoli tečka, bude to jenom dobře.“

Upíráme oči k obloze většinou v rovině lyrické, metaforické. Člověk je konfrontován nejen s tím, co se odehrává na zemi, ale také s tím, co se odehrává mezi hvězdami. Spousta lidí utíká do přírody, kde se u táboráků dívá na vesmírnou oblohu. „Na pozadí nebeského divadla se odehrává náš život. Pohled na ideální svět nad námi je fascinující. Stálý kontakt s noční oblohou v nás vyvolává velké emoce, pocit krásy,“ říká astrofyzik Jiří Podolský a dodává: „Naše  planeta je jedna z mnoha, jsme v tomto smyslu zcela nevýznamní, ale řídíme se stejnými fyzikálními zákony, jaké ovládají vesmír, stejnými pravidly.“  

Výstava SPACE / art, design, architecture and science 

Galerie Kvalitář na Senovážném náměstí v Praze už od svého otevření v roce 2012 propojuje volné výtvarné umění, design a architekturu. Princip gesamatkunstwerku, sloučení několika uměleckých disciplín, není na české scéně příliš frekventovaný.

„Na tuto výstavu do galerijního prostoru byla navíc přizvána věda. Jednotícím tématem je vesmír, zpracovaný konglomerátem patnácti autorů. Matka empirického poznání věda je zde v sepětí s uměním,“ vysvětluje kurátor výstavy Jan Dotřel, který se astronomií sám amatérsky zabývá.

Muonionaiusta

Deset tisíc po podlaze rozházených barevných míčků, představujících atomy, vtiskuje výstavě atmosféru hravosti. „Chtěli jsme, aby hravost byla dominantou,“ potvrzuje Jan Dotřel. Jedním z nejexkluzivnějších a nejvzácnějších exponátů výstavy je meteorit starší než sama planeta Země. Je to pozůstatek jádra malé planetky, který dopadl za polárním kruhem v oblasti Muonio. Padesátikilový kus kovu, slitiny železa a niklu dostal název Muonionaiusta. 

Vázy od Štěpánky Sigmundové. SPACE v Galerii Kvalitář

Umělec matematik a komentovaná prohlídka

V centru prostoru galerie je dílo Jakuba Petra, skláře a designéra, jednoho z mála výtvarníků schopných pohybovat se na poli vědy a umění. Artefakt, složitý již na pohled, jehož smyslem je poukázat na deterministický chaos. „Chaos je zaznamenán tisícem křivek, které se překrývají. Jde o nádherné tvarosloví. Autor na počítači svou představu naprogramuje a stroj se třemi točnami, laserem, generátorem a dalším příslušenstvím vytváří kresbu. Umělec musí být profesionál na poli matematiky,“ vysvětluje kurátor Jan Dotřel.

Galerie chystá ve čtvrtek 23. ledna v 18 hodin komentovanou prohlídku, během které návštěvníci uvidí nejen výtvarné artefakty, ale i proces jejich vzniku. Jakub Petr, který bude spolu s dalšími umělci přítomen, totiž zapojí svůj speciální stroj.

Jan Kaplický

Výstava prezentuje díla umělců  jako jsou Jiří Matějů, Jakub Berdych Karpelis, Serban Savu a mnoho dalších, včetně kurátora Jana Dotřela, který vystavuje konceptuálně laděné fotografie. Významným vystaveným dílem je první lunární globus na světě. Architektura je na výstavě zastoupena vizualizací lunární a orbitální základny autora Jana Kaplického.

Kreativita, společný jmenovatel umění i vědy

V podobě přednášky „Vesmír – dávná inspirace umění a vědy“ teoretického fyzika Jiřího Podolského vstoupila do galerijního prostředí věda v sepětí uměleckého a empirického přístupu. „V kořenech umění i vědy je zachytit a pochopit svět kreativním způsobem,“ vysvětluje profesor Podolský a pokračuje: „Věda je krásná, umění je krásné. Člověk je konfrontován s tím, co se odehrává na zemi, ale i s tím, co se odehrává na nebi mezi hvězdami. Spojení technologií, vědy a umění je jedna věc. Lidská kreativita je jejich společným jmenovatelem.“

Spustit audio