Literární „svět v pohybu“ – Frankfurt a úroda poezie

Železná opona oddělila Lipsko, někdejší metropoli nakladatelů od Západního Německa a navíc nadějný poválečný boom prodeje knih se postupně propadal do červených čísel. Potenciální čtenáři totiž po skončení přídělového systému dávali přednost doposavad nedostupnému zboží před knihami. V roce 1949 byste ve Frankfurtu napočítali 205 vystavovatelů a 15 tisíc návštěvníků. Letos se veletrhu účastní 7 309 vystavovatelů ze 110 zemí.“

Podzimní úroda básnických sbírek

„Během nejbližšího období,“ předpovídá Olga Stehlíková v MeziŘádcích, „knižní trh obohatí řada očekávaných básnických titulů: měla by to být nová básnická sbírka Petra Hrušky, Adama Borziče, Kamila Boušky nebo Marie Iljašenko.“

K úrodnému knižnímu výčtu ještě literárně-historická pozvánka. Veřejnosti svůj příspěvek k letošnímu výročí vzniku Československa představil také Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Na knihkupecké pulty pokládá Literární kroniku první republiky. Události – díla – souvislosti. Za více než třicetičlenný autorský kolektiv literárních akademiků jsou jmenováni: Petr Šámal, Tomáš Pavlíček, Vladimír Barborík, Pavel Janáček, vydavatelsky se podělily zmíněný Ústav pro českou literaturu, Památník národního písemnictví a nakladatelství Academia: „Reprezentativní kniha je určena všem zájemcům o literaturu a kulturu Čech, Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi mezi světovými válkami. V 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 představuje Československo jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery typu Remarquova románu Na západní frontě klid a rovněž produkty lokální populární kultury, jako byla Čachtická paní slovenského básníka a spisovatele historicko-dobrodružných románů Jozefa Nižnánského.“

Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí

Ve třicáté části cyklu se opět vypravíme do časů první republiky – abychom si společně s historičkou Pavlou Vošahlíkovou připomněli tehdejší spletité vztahy mezi Čechy a Němci. Ve vzpomínkách Eduarda Goldstückra listuje Libor Vacek. Pořad připravila Eliška Závodná.

Rodina na cestách – je název sedmého dílu cyklu Ze zápisků dcery Vůdce národa, Marie Červinkové-Riegrové, české vlastenky, spisovatelky a libretistky. Z jejích deníků připravili a komentují ředitel Masarykova ústavu Akademie věd české republiky Luboš Velek a Milan Vojáček z Národního archivu. Ukázky čte Anita Krausová.

V pořadu Jak otevřít Vokno, který připravila Tamara Salcmanová, vyrazíme do malé vesnice Osvračín na Domažlicku. V bývalém mlýně bývalí disidenti a výtvarníci, manželé Silvestra a Jaroslav Šíma Chnapkovi provozují prestižní galerii Vokno, která se nachází v budově bývalé mlýnice.