Lesní lišky a jiné povídky finských autorů

Maria Jotuni: Láska

Tři povídky finské spisovatelky a dramatičky poslouchejte on-line do 1. května 2018.

Finská prozaička a dramatička Maria Jotuni (1880-1943) studovala po maturitě literaturu, historii a historii umění; plánované učitelské dráze se však nikdy nevěnovala. Pracovala jako redaktorka a později se plně soustředila na psaní beletrie.

Už ve svých prvních dílech, sbírkách povídek Vztahy (Suhteita, 1905), Láska (Rakkautta, 1907) a Když máte city (Kun on tunteet, 1913), vyvíjí Jotuni velice originální lakonický styl, pro nějž je typický velký podíl dialogů. Některé povídky, obsahující pouze dialogy či monology, můžeme označit za jakási minidramata.

Jotuni užívá mistrně ironii, jak je patrno už ze zmíněných názvů jejích raných děl: u mezilidských vztahů je zdůrazňována nerovnost a dynamika moci. „Láska“ a „city“ jsou prezentované jako absurdní iluze ve světě, kde je manželství obchodem, v němž si muž kupuje služebnou a žena přijatelný společenský statut a materiální zabezpečení.

Jak v povídkách, tak i v dramatech (která bývala často charakterizována jako komedie, ale spíše by se pro ně hodilo označení tragikomedie) se zabývá otázkou platnosti morálních zásad pro znevýhodněné společenské skupiny: příkladem mohou být divadelní hry Mužovo žebro (Miehen kylkiluu, 1914), Zlaté tele (Kultainen vasikka, 1918) a Manželka muže pod pantoflem (Tohvelisankarin rouva, 1924).

Odlišné polohy tvorby této mnohostranné autorky představují její delší prozaická díla, poeticko-filozofický „román jednoho dne“ Všední život (Arkielämää, 1914) a ostrá analýza finského společenského a politického života 30. let 20. století, nazvaná Otřásající se dům (Huojuva talo, 1936, vydáno posmrtně 1963).

Účinkují: Helena Dvořáková a Dana Černá

Překlad: Viola Parente-Čapková
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Lukáš Hlavica

Natočeno v roce 2015.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.