Ivan Kolman: Sklo je jediná umělá hmota, která se člověku povedla
“Sklo je jeden z nejušlechtilejších materiálů, který si člověk osvojil.” říká sklářský výtvarník, akademický sochař, Ivan Kolman. Dnes se věnuje hlavně práci s plochým sklem, které brousí klínovým řezem, leští a pískuje. Jeho skleněné obrazy zhotovené mistrnou sklářskou technikou řezu do rozměrných, těžkých skleněných tabulí jsou naprosto jedinečným spojením řemeslné dokonalosti a originálního výtvarného výrazu.
Pražský rodák Ivan Kolman, žije a tvoří, po absolutoriu UMPRUM v Liberci. Je žákem slavného sklářského výtvarníka prof. Stanislava Libenského, který ho také přivedl ke sklu jako k materiálu umožňujícímu osobité výtvarné vyjádření.
“Pan profesor Libenský byl naprosto výjimečná osobnost, člověk nesmírně srdečný, který se pral za své studenty, všichni na něj vzpomínáme s láskou.” říká akademický sochař, jehož cesta na UMPRUM byla původně motivována ambicí studovat loutku.
Studium v Libenského sklářském atelieru a praxe ve sklářské výrobě nakonec „způsobily“, že u skla zůstal a postupně si osvojil originální výtvarnou řeč kombinující tradiční řemeslné techniky opracování skla s originálním uměleckým stylem.
Dominik Lang: Mistrovskému vedení ateliéru jsem se chtěl vyhnout
Už před pěti lety hodnotila porota Ceny Jindřicha Chalupeckého tehdejšího laureáta Dominika Langa jako jednoho z nejslibnějších mladých umělců na české i mezinárodní scéně. A zcela právem.
Technika, kterou Ivan Kolman ovládá jako jeden z mála umělců na světě, dostala jeho díla do mnoha světových sbírek a výstav. Také tímto způsobem vzniklo i několik rozměrných panelů pro architekturu nebo oficiální dar papeži Janu Pavlu II. u příležitosti svatořečení Anežky České.
Nedávno jeho díla měli možnost vidět návštěvníci pražské Knupp gallery společně s díly Jiřího Nepasického na výstavě nazvané Jemnost versus ostrý řez.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.