Humprecht Jan, hrabě Černín z Chudenic, obohatí sbírku Národní galerie

S pověřeným ředitelem NG Vítem Vlnasem, kurátorkou Marcelou Vondráčkovou a šéfrestaurátorem Petrem Kuthanem natáčel o obrazu Karla Škréty Karel Oujezdský.

Co nákup obrazu znamená pro Národní galerii?

Vít Vlnas (pověřený ředitel NG): Pro nás je to úplný svátek. Už dlouho se nám totiž nepodařilo získat tak významné dílo, které navíc vynikajícím způsobem doplňuje stávající soubor Karla Škréty. Myslím, že jeho kvality, které naposledy vynikly na jeho souborné výstavě v letech 2010–2011 není třeba připomínat. Podobizna Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic je zcela mimořádným dílem i v kontextu práce samotného Karla Škréty. Troufám si říci, že jde o nejslavnější portrét českého 17. století vůbec. Nejen proto, že je malířsky mistrovské a psychologicky velmi pozoruhodné, ale i po stránce kulturně-historické je portrétem důležitého, významného muže, mj. i pro sbírky Národní galerie.

Víme, kdy Karel Škréta Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic maloval?

Marcela Vondráčková (kurátorka): Nevíme úplně přesně, kdy tento pozoruhodné portrét vznikl. Předpokládáme, že to bylo v první polovině 60. let 17. století. Spekuluje se, zda se tak stalo při příležitosti jmenování Humprechta Jana vyslancem v Benátkách, nebo až po jeho návratu z benátské ambasády.

Jaké měl Humprecht Černín z Chudenic postavení v české společnosti 17. století?

Vít Vlnas: Byl Svaté říše římské hrabě, místodržitel v Království českém, Jeho milosti císařské tajný rada, někdejší ambasador u Republiky benátské, zástupce nejvyššího sudího, pán na Petrohradě, Nejdku, Landštejně, Kosmonosích atd. Byl skutečně významnou osobností, která se pohybovala v okruhu nejbližších přátel a rádců pozdějšího císaře Leopolda I. Byl to muž nejen obrovského majetku, který získal dědictvím po vzdálenějším příbuzném, takže se nemusel starat o věci vezdejší – jako jeho chudší černínští příbuzní. Byl to ale současně muž velkého světa, obrovských kulturních zájmů, znalec a sběratel výtvarného umění. Jevil mimo jiné zájem o dílo Karla Škréty. Byl to člověk poučený o nejnovějších uměleckých trendech, jak o tom svědčí i jedna z nejvýznamnějších profánních staveb českého baroka, Černínský palác na Hradčanech, který stavěl právě on. I když se jeho dokončení už nedožil, věnoval mu velkou péči.

Jak Karel Škréta portrét hraběte Černína pojal?

Marcela Vondráčková: Je to skutečně významné, reprezentativní dílo. Karel Škréta zachytil hraběte ve tříčtvrteční postavě, v náznakovém interiéru. Je představen v neurčitém prostředí, za ním je vyobrazena draperie, zdobená květy a střapci. Vedle něj stůl, na který hrabě odložil svůj klobouk. Škréta v tomto obrazu dosáhl skutečně portrétního mistrovsví, mimořádně se soustředil na psychologickou charakteristiku portrétovaného, který na diváka hledí ledově modrýma očima. Tento pohled může někdy vyvolávat až znepokojivý dojem. Je to portrét, ve kterém Škréta spojil inspirace jak z benátského, tak z vlámského portrétu. Jde skutečně o dílo vynikajících kvalit, kombinující působivou portrétní charakteristiku s decentním koloritem. Rozhodně se stane ozdobou našich sbírek.

Od koho Národní galerie obraz koupila a kolik stál. Je to tajné?

Vít Vlnas: Není, protože disponujeme s veřejnými prostředky a daňoví poplatníci musí vědět, za co platí daně. Obraz byl zakoupen od Jiřího Lobkowitze, majitele zámku Mělníka, slavné mělnické rodinné sbírky, prostřednictvím uměleckého obchodu. Byl zakoupen za cenu pěti milionů korun.

Prof. Vít Vlnas |foto: Hynek Bulíř

V jakém stavu je obraz Karla Škréty Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic? Petr Kuthan (šéfrestaurátor NG): Jak jsem si obraz pečlivě prohlížel, mám pocit, že jeho stav se rok od roku zhoršuje. Byl bohužel umístěn ve zcela nevhodných prostorách na zámku v Mělníce. Zejména v pozadí obrazu jsou četné ztráty, možná je to způsobené začínající plísní, která je dnes vidět v lacích. Zřejmě prostupuje lakem hlouběji, kdy nastává degradace barevné vrstvy. Restaurování přichází opravdu v pravou chvíli, aby se ta malba zachránila.

Co všechno bude restaurování vyžadovat a kdy se obraz objeví ve stálé sbírce NG? Petr Kuthan: Restaurování bude náročnější, budou se podniknout složitější průzkumy. Předpokládáme, že se budou muset odstranit svrchní obrazové laky se začínajícími plísněmi, musíme upevnit celoplošně uvolněnou barevnou vrstvu, čištění pozdějších přemaleb. Předpokládám, že to zabere prvního půlroku 2014, někdy v červnu by dílo mohlo být prezentováno ve stálé expozici. A to ve Schwarzenberském paláci, v prostorách druhého patra, kde jsou Škrétovy portréty, které už Národní galerie vlastní.