Další sklizeň nevšedních literárních drobniček. Vyšla nová kniha Sebrat klacek spisovatele Petra Borkovce
Ačkoliv nepatřím k velkým příznivcům knižního vydávání beletristických textů již dříve publikovaných časopisecky i jinak a poté bez nějakého zřetelného konceptu sebraných do jednoho svazku, najde se několik autorů, v jejichž případě rád udělám výjimku. Jedním z nich je spisovatel Petr Borkovec, jemuž v nakladatelství Fra nedávno vyšla kniha nazvaná Sebrat klacek, která je právě takovou literární sumou porůznu publikovaných fejetonů, sloupků či povídek.
Oceňovaný básník a překladatel, který loni oslavil padesátku a svou první sbírku vydal v roce 1990, si o něco později vydobyl uznání i jako autor knih pro děti a nakonec též coby prozaik, byť jediným jeho ryze prozaickým dílem nadále zůstává povídkový soubor Lido di Dante z roku 2017. V posledních letech pak můžeme na nejrůznějších místech narážet na Borkovcovy texty, v nichž autor osvědčuje svůj pozorovatelský talent i stylistické mistrovství a které mají stejně blízko k próze jako k publicistice a poezii.
Knižní podobu některým z nich poprvé vtiskl roku 2019 prostřednictvím svazku nesoucího název Petříček Sellier & Petříček Bellot, za který posléze získal ocenění Tvárnice pro literární dílo roku, vyhlašované vybraným kritikem – tehdy jím byl Jan M. Heller – na stránkách obtýdeníku Tvar. Letos vydaný stosedmdesátistránkový soubor Sebrat klacek, který obsahuje na tři desítky autorových krátkých textů, pak onen předešlý titul v mnohém připomíná.
I tentokrát se jedná o žánrově a tematicky pestrou směsici sloupků, fejetonů a povídek, jimiž Petr Borkovec v uplynulých dvou letech oblažoval kupříkladu čtenáře časopisu A2, návštěvníky internetového literárního magazínu iLiteratura.cznebo posluchače Vltavy. A stejně jako minule do knižního vydání nezahrnul některé ironicky laděné glosy, v nichž si vzal na paškál své kolegy, respektive kolegyně z knižní branže, jak tomu bylo třeba v případě Bianky Bellové nebo Pavly Horákové.
Fauna a flóra v převaze nad literaturou
Nová kniha Petra Borkovce Sebrat klacek se řadí k dílům, u nichž se hlavním zdrojem čtenářského uspokojení stává samotný akt jejich četby, a nikoliv vypointovaný příběh nebo informační přínos, což je opět rys vlastní spíše poezii nežli próze či publicistice. A i když v mém případě nedosahovalo nadšení z autorových textů takové míry, jako tomu bylo nad jeho předešlou knihou Petříček Sellier & Petříček Bellot – mimo jiné právě proto, že jde o titul dosti podobného ražení –, stále se jedná o dílo, které okouzluje svou jazykovou vytříbeností, pestrostí námětů i nevšedním darem básnického vidění světa kolem nás.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
