Česká filharmonie má ve své hudební krvi eleganci, aristokracii zvuku, vřelost i noblesu, říká dirigent Louis Langrée
Jednou z linií letošního ročníku festivalu Pražské jaro je francouzská hudba a její interpretace. V pátek 31. května u nás poprvé hostuje francouzský dirigent Louis Langrée, který společně s Českou filharmonii uvede v Obecním domě program, který nabídne tři charakteristické polohy francouzské hudby: nevázanou hýřivost představovanou Berliozem, magickou průzračnost zosobňovanou Ravelem a vroucnost ztělesněnou Franckem.
Program otevře předehra k nedokončené opeře Hectora Berlioze Les francs-juges (Soudcové fémy) z roku 1826.
Berlioz vizionářský i komorní, omračující i lyrický. Poslouchejte impozantní dvojprogram Pražského jara
Na záznamu strhujícího koncertu pořízeném 15. 5. 2019 v Obecním domě vystoupil Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou amerického dirigenta Johna Nelsona se dvěma ikonickými skladbami Hectora Berlioze: Te Deum a Harold v Itálii.
„Je to první orchestrální dílo budoucího génia. Je to dílo, které je trochu zvláštní, ale nesmírně vzrušující. Berlioz totiž v té době ještě zdaleka neovládal kompoziční techniku tak, jak tomu bylo později, ale už zde vidíme klíčit jeho mistrovství. Jako bychom v této skladbě i trochu tušili jeho Fantastickou symfonii. Navíc zde můžeme vysledovat určité formování průzračnosti orchestrálního zvuku, ale zatím je to všechno tak trochu pokroucené. Zároveň je to narativní hudba. Hudba, která vypráví příběh. Je to jako symfonická báseň. Když si uvědomíte, že Berliozovi bylo třiadvacet let, je to něco naprosto mimořádného. Samozřejmě, často se hraje jeho Fantastická symfonie, jeho Requiem nebo Faustovo prokletí. To všechno jsou mistrovské skladby, ale je opravdu vzrušující poslechnout si díla, která pomohla Berliozovi formovat jeho hudební jazyk a stát se jedním z orchestrálních géniů“, říká Louis Langrée.
Následovat bude Koncert pro klavír a orchestr G dur od Marice Ravela, ve kterém se jako sólista představí španělský klavírista Javier Perianes. K Ravelovu hudebnímu světu dirigent Langrée pro Mozaiku uvedl: „To je obrovský kontrast. Zatímco Berliozovo dílo je romantické, svým způsobem obrovské, kolektivní, tak Ravelův Klavírní koncert je dílem komorním. Je všeobecně známo, že Ravel byl fascinován jazzem, řadu večerů trávil v jazzových klubech, a to se odráží také v této skladbě. Sám také vzpomínal, že při kompozici myslel na Mozarta nebo na Camilla Saint-Saënse. Je to dílo plné elegance a krásy typické pro Ravela. Je aristokratické a zároveň skromné, prosycené smyslností a flexibilitou. Velkou úlohu zde má samozřejmě klavír, ale zároveň i celé obsazení orchestru. Je to zkrátka velmi osobité dílo.“
Druhá část festivalového večera bude patřit Symfonii d moll Césara Francka. K té má dirigent Louis Langrée zcela mimořádný vztah: „Pro mne je toto dílo spojené s řadou vzpomínek – osobních i hudebních. Můj otec byl varhaník a na obdivu kultu Césara Franka jakožto významného skladatele, který psal pro varhany, jsem vyrostl. Poté jsem byl hudebním ředitelem v Liège v Belgii, což je rodné město Césara Francka, takže jsem tuto symfonii často dirigoval. Pořídili jsme tam i nahrávku. Je to opravdu velmi specifická dílo. Je napsáno pro orchestr, ale s vědomím zvuku varhan. Je to něco jako mše beze slov. Máte pak jako dirigent pocit, že jste nositelem určité posvátné zprávy, zprostředkovatelem naděje.“
Myslím, že tento orchestr má ve své hudební krvi eleganci, určitou aristokracii zvuku, ale samozřejmě i vřelost. Jeho členové hrají s noblesou, a to je pro francouzskou hudbu opravdu nezbytné.
Louis Langrée
A jak si s francouzským repertoárem podle dirigenta Langréeho rozumí Česká filharmonie? „Myslím, že tento orchestr má ve své hudební krvi eleganci, určitou aristokracii zvuku, ale samozřejmě i vřelost. Jeho členové hrají s noblesou, a to je pro francouzskou hudbu opravdu nezbytné. Jsem ohromen a zároveň dojat z každé zkoušky, takže jsem si jist, že i koncert se ponese v tomto duchu.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
