Bruegel superstar, Harrach a sokolové v Plzni
Svět v pohybu se točí kolem Vídně a vlámského mistra. „Bruegel samozřejmě patří k nejznámějším tzv. starým mistrům. Jako superstar,“ píše Eliška Závodná v úvodu, „ Populární byl však už v době, kdy žil a tvořil. Maloval především v Antverpách, ve městě, které v jeho době – v polovině 16. století - patřilo k nejbohatším a nejvýznamnějším evropským metropolím.
V MeziŘádcích představila Olga Stehlíková dvě knihy Dity Táborské, prvotinu z loňského roku – Malinka a letošní novinku – Běsa. Obě knihy vydalo brněnské nakladatelství Host.
Za Harrachem do Jilemnice i do Národního muzea
Pozvánku na výstavu v Krkonošském muzeu v Jilemnici připravila Jarmila Konrádová. Mimochodem, v nově otevřené budově pražského Národního muzea máte nyní možnost vstoupit i do historické ředitelny, které dominuje obraz Jana hraběte Harracha, dlouholetého předsedy Matice české.
Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí – tak se jmenuje cyklus, ve kterém se opět vypravíme do časů první republiky. Tentokrát se vypravíme do tzv. zlatých časů první republiky. A samozřejmě i za proměnlivou tváří tehdejší reklamy, přiblíží nám ji historička Pavla Vošahlíková. Z dobových ohlasů, především z fejetonů Karla Poláčka, bude číst Libor Vacek. Pořad připravila Eliška Závodná.
Osmá část ze Zápisků dcery Vůdce národa
František Ladislav Rieger byl mimo jiné své aktivity také poslancem ve Vídni. Jak tam žil a jak jeho aktivity vnímala jeho dcera, Marie Červinková-Riegrová. Pasáže z jejích deníků komentují ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Luboš Velek a Milan Vojáček z Národního archivu. Ukázky čte Anita Krausová.
Nedaleko jedné z magistrál protínajících Plzeň upoutá pozornost honosná novorenesanční budova plzeňské sokolovny. Profesor Felix Vondruška ve svém Průvodci po Plzni a okolí z roku 1918 píše: „Sokolovna jest největším sokolským střediskem v Čechách. V roce 2012 se budova dočkala obnovy fasády a vrátila se na ni i část sochařské výzdoby, interiér na obnovu ještě čeká. Spolu s autorkou pořadu Tamarou Salcmanovou otevíráme příběh plzeňské sokolovny, vždyť Sokol byl vždy spjat s našimi moderními dějinami a s budováním samostatného československého státu. Tedy Spějme dál!
