Příliš hlučná samota. Vynikající dramatizace klíčové novely Bohumila Hrabala
Černogroteskní příběh z druhé poloviny minulého století o kráse výstředních podivínů a smrtelné lásce člověka Hanti ke světu knih a umění. Novelu Bohumila Hrabala uslyšíte v rozhlasové „rekonstrukci“ inscenace někdejšího brněnského Divadla U stolu. Reprízu vysíláme jako připomínku 110. výročí narození Bohumila Hrabala (*28. března 1914). „Třicet pět let pracuji ve starém papíře a to je moje love story?“ Poslouchejte online po dobučtyř týdnů po odvysílání.
Část hanťovské životní zkušenosti, totiž nucenou spoluúčast na ničení vlastního milovaného světa, zažil režisér a dramatizátor Ivo Krobot na vlastní kůži. Za účast na nepovolené akci strávil v roce 1971 několik měsíců ve věznici na Borech a v tamní knihárně vyřezával několik divadelních kapitol z čerstvě vytištěného devátého dílu Československé vlastivědy – jednu z nich napsal Krobotův milovaný teatrolog a učitel Bořivoj Srba.
I tahle okolnost vedla Bohumila Hrabala k tomu, že režisérovi udělil svůj souhlas k inscenaci knihy, o níž svého času Pařížan Petr Král v Le Mondu výstižně napsal, že je to dílo, v němž Hrabal nejméně slovy řekl nejvíc.
Problém, s nímž se Ivo Krobot musel vypořádat především, byla forma Hrabalova vyprávění – v knize je ztvárněna jako monologický výpovědní proud rozdělený do osmi částí. Převést reflexivní Hanťovu výpověď do dramatického tvaru na scéně Divadla U stolu pomáhali Jan Kolařík jako Hanťa, Pavel Zatloukal jako jeho Šéf, v epizodních rolích herečky Martina Krátká a Kateřina Dostalová, Michal Bumbálek, Cyril Drozda a další. Hudbu složil rocker Zdeněk Kluka a do představení vstupuje vlastním autentickým hlasem i sám autor: Bohumil Hrabal. To všechno a trvalá životnost hanťovského tématu rozhodlo pro vytvoření rozhlasové verze, či spíše rekonstrukce divadelní inscenace.
O co nám šlo? Přenést poetiku Hrabalovy prózy do živého rozhlasového tvaru a přitom nepoškodit smysl groteskně donkichotského příběhu muže ze společenského dna, jehož práce i záliba v knihách tvoří jeden pól košaté zpovědi, na níž jsou navlečeny korálky epizod jeho lásek, rodinných vzpomínek, styků s vědci, vyhozených z ústavů k práci kanálníků, návštěv poloslepého badatele sbírajícího divadelní recenze z tisku 30. let minulého století i kamarádů z hospody. Obrana svobody být sám sebou v proměnách světa je nakonec trvalým tématem moderní doby.
Související
-
Bohumil Hrabal: Něžný barbar. Premiéra vzpomínkového vyprávění o výtvarníku Vladimíru Boudníkovi
Hrabal vzpomínal na Boudníka asi pět let po přítelově smrti. Vyprávění je nesentimentální, na výjimečného výtvarníka vzpomíná jako na mimořádnou a složitou osobnost.
-
Hrabalovy povídky mě očarovaly, říká nakladatel a publicista Zdenko Pavelka
Setkání s knihami napříč prostorem a časem připravila Blanka Stárková.
-
Šprajcl jsem se na Obsluhoval jsem anglického krále, říká ilustrátor Václav Šlajch
Přestože po dokončení plzeňské Sutnarky okusil tvrdý chleba volné nohy a rok čekal na první solidní zakázky, patří k vyhledávaným výtvarníkům, kreslířům a ilustrátorům.
Nejposlouchanější
-
Marie Urbanová − Stanislav Tišer: Já byl frajer kluk. Divoký život romského boxera a veksláka
-
Giacomo Casanova: Historie mého života. Paměti slavného svůdce žen i diplomata, umělce a špióna
-
Bořivoj Horák – Zdeněk Zábranský: Hodina půlnoci. Otakar Brousek jako slavný astronom Koperník
-
Jaromír Štětina: Velký pátek. Příběh zdravotnice v srdci krutých bojů první světové války
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
