Zygmunt Krauze: Mladí skladatelé vše zvládají navzdory ekonomickým potížím
Jedna z nejrespektovanějších osobností současné evropské hudby, virtuózní klavírista a skladatel Zygmunt Krauze oslaví 19. září 85 let. „Hudba by měla být velmi důležitou součástí vzdělání každého člověka. Právě proto, že poskytuje klid, harmonii, porozumění, disciplínu,“ řekl mimo jiné v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Vltava, když pobýval v srpnové Ostravě, kde v průběhu festivalu Ostravské dny dokončil svou v pořadí devátou operu.
V ostravském Trojhalí Karolina představil Zygmunt Krauze ve světové premiéře třetí část projektu Ponorná řeka, koncert pro klavír a orchestr, dílo, které kombinuje akustické nástroje s elektronikou, a sám přitom usedl za klavír. Světoznámý umělec, jehož druhým domovem je vedle Lodže, kde stále učí, také Paříž, vzpomíná na iniciační moment, kdy se rozhodl stát skladatelem, také na svá studia u slavné Nadi Boulanger, na spolupráci s Pierrem Boulezem, který ho požádal o umělecké vedení světoznámé organizace IRCAM.
Zygmunt Krauze se vyjadřuje také k současné situaci mladých umělců: „Moci se ujala ekonomika a peníze, kultura, aspoň v Polsku, se ocitla na okraji. To je velmi bolestné. Ale zvláštní je, že nějaký vývoj je zřejmý i přesto, že u nás nefunguje taková podpora a vysoká kultura nemá takové postavení. Právě díky lidem, kteří si umí vybojovat, zorganizovat a realizovat všechno zdola.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jacques Cazotte: Zamilovaný ďábel. Ivan Trojan jako šlechtic, který si zahrává s temnými silami
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
