Zvuk musí být svobodný! Jono Bono v Evropě

Jona Bona jsme zastihli na jednom z letních českých festivalů a rozmlouvali jsme nad ohněm za měsíčního svitu. Jak příznačné pro křehké a filozofující, s přírodou spajé písně z alba Le Fisherboy!

Na otázku, odkud vlastně pocházíš, odpovídá:

„Vlastně mi kladeš těžkou otázku. Když se mě lidé ptají, odkud jsem, vtipkuji: Nejsem si jist, protože do detailu nemůžeme znát původ ničeho. Ale když bych odpověděl po vzoru novozélandských Maorů, tak bych řekl hora, řeka, kmen… tak to já můžu říct, a to je zajímavé, protože to vede určitým smyslem k hudbě, kterou dělám, protože ta mluví o vztahu k zemi, k lidem, které tě obklopují. Takže moje hora je Mount Domet v horském hřebeni, který odděluje severní a střední část Jižního ostrova".

A pokračuje:

"Můj otec je Novozélanďan první generace, jeho otec a jeho rodina přesídlili z Anglie ve vlně ekonomické migrace a přijeli jako horníci i moje matka pochází z Anglie. Ale opět, moje pojetí rodiny, stejně tak jako moje pojetí hudby, kterou dělám, nebo která prochází skrze mne…, mojí rodinou není jen moje genetická rodina, je to lidská rodina. A není to jen člověčí rodina, je to i rodina zvířat a rodina rostlin, takže neustále pátrám po tom, jaká je jejich prapůvodní identita, a také se snažím posunout přes koncept kmenové příslušnosti nebo se aspoň snažím pochopit, kdo rodiče a prarodiče byli. Jistě, byly to příslušníci dělnické třídy, hledali příležitost, předpokládám, když přišli na Nový Zéland, aby zapomněli na Anglii a tamní strádání.“

|foto: Aleš Opekar

Otázka do soutěže:

Komu patří hlas, který pronese slova "Zvuk musí být svobodný", za začátku poslední písně pořadu? Tipy pište na adresu cajovna@rozhlas.cz, do předmětu napište "zvuk musí být svobodný". Vyhrát můžete cédéčka české alternativní hudby.