Zvenčí nenápadný kostel na Zbraslavi překvapí výzdobou i uložením ostatků Přemyslovců

4. duben 2019

V areálu bývalého cisterciáckého kláštera, později upraveného do zámecké podoby, stojí na první pohled nevýrazná stavba. Kostel sv. Jakuba Staršího na Zbraslavi v Praze vás ovšem překvapí svou vnitřní výzdobou a také tím, že v jeho centrální části jsou uloženy ostatky posledních Přemyslovců.

Současná podoba kostela pochází z poloviny 17. století. Jeho vnitřní výzdobu tvoří například kopie deskového obrazu Madony ze Zbraslavi. „O kostele sv. Jakuba Staršího se říká, že je doslova protknutý úctou k Panně Marii. Byl totiž svázaný s cisterciáckým klášterem a cisterciáci mají ve svých regulích obzvláštní úctu k Panně Marii. S mariánskou tematikou se tady setkáme na mnoha místech. Jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl kostela je gotický obraz Panny Marie Zbraslavské. V kostele vidíme už jen kopii, originál je v Národní galerii,“ vysvětluje Martin Šámal, který kostelem pravidelně provází.

Oltář s kopií deskového obrazu Madony ze Zbraslavi

V presbytáři jsou chórové lavice, ve kterých zasedali cisterciáci při svých modlitbách. Jejich vršky zdobí sochařská díla od Ignáce Platzera. Součástí umělecké výzdoby je také oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, který namaloval Giovanni Battista Piazzetta. „V kostele zasvěceném svatému Jakubovi bychom čekali na oltářním obraze spíše vyobrazení tohoto světce. Svatého Jakuba tam vidíme také, ale jen ve skupině apoštolů, kteří sledují výjev Nanebevzetí Panny Marie nebo jsou pohrouženi do modlitby. Jeden z apoštolů se trochu odlišuje. Na rozdíl od všech ostatních se dívá na diváka a tváří se, že ho to, co se děje na obraze, vůbec nezajímá. Podle jiných Piazzettových děl můžeme soudit, že se jedná o sv. Tadeáše. Do podoby tohoto apoštola se zřejmě promítla podoba samotného autora obrazu, s největší pravděpodobností se díváme na jeho autoportrét,“ popisuje oltářní obraz můj průvodce.

Presbytář

V křížení hlavní a příčné lodi jsou uloženy ostatky posledních Přemyslovců. „V současné době jsou ostatky umístěny v uložišti, které bylo zbudováno začátkem 90. let. Antropologický výzkum profesora Vlčka určil, že ostatky náležejí Václavu II. a Elišce Přemyslovně. Dále identifikoval ostatky Elišky Lucemburské a určil, že celkem ostatky náleží zhruba deseti osobám,“ popisuje Martin Šámal a ukazuje mi další místa, na kterých byly ostatky uloženy předtím. „Dříve byly umístěny v pomníku po straně lodi, který představuje Přemysla Oráče opírajícího se o lípu. V koruně stromu jsou tři schránky, kde byly umístěny lebky posledních Přemyslovců. Dole v soklu pak vidíme desku označenou korunou, která kryje prostor, kam byly vloženy zbylé ostatky. Do tohoto pomníky byly přemístěny z malé skříňky u boční kaple,“ vysvětluje Martin Šámal.

PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: V období od 1. 5. do 31. 10. je kostel sv. Jakuba Staršího otevřen každou sobotu a neděli od 14.00 do 16.30 hodin k volné prohlídce. Celoročně se pak vždy první neděli v měsíci konají prohlídky kostela s odborným výkladem.
Cesta: Autobusem číslo 129, 165, 241, 246, 247, 261, 314, 318, 338, 360, 361 nebo 390 do zastávky Zbraslavské náměstí. Následně podle ukazatelů pěšky.

autor: Kristýna Dolejšová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.