Zuzana Ronck: Radost je pro mě středobodem života

Zuzana Ronck
Zuzana Ronck
V 21 letech se Zuzana Ronck vdala do Rakouska, kde začala tenkrát bez velké znalosti němčiny studovat vysokou hudební školu v Grazu. Vyzbrojena byla zkušeností ze sborového zpívání v rodné Karviné. Na Konzervatoři Johanna Josepha Fuxe v Grazu vyučuje už více než 30 let. Sbírá lidové písně z Alp, je v předsednictvu Sborového svazu Štýrska a ví mnohé o piaristech v Čechách a na Moravě.

„Byla jsem divoké, neposlušné dítě a zklidnila jsem se až od deseti let, kdy jsem začala zpívat v karvinském sboru Permoník. Ten se stal mou druhou rodinou", prozrazuje na sebe v úvodu Zuzana Ronck, které sbormistryně Eva Šeinerová dala už od 18 let možnost sbor dirigovat. Další zkušeností bylo studium u Lumíra Pivovarského na Pedagogické fakultě v Ostravě.

Do Štýrského Hradce se přestěhovala po dvou semestrech ostravských studií: „Vdala jsem za podmínky, že mi můj nastávající slíbil, že mě nechá dělat naplno muziku", dodává se smíchem Zuzana Ronck a pokračuje: „Byla jsem první ženou v Rakousku, které se podařilo dokončit studia sbormistrovství a orchestrálního dirigování".

Od roku 1986 bylo Zuzaně Ronck nabídnuto místo na konzervatoři v Grazu a o systému této výhradně hudební školy, která funguje paralelně vedle základních a má dnes asi 2 700 žáků, se dozvíte v Telefonotéce také.

Nutno dodat, že český systém ZUŠ Zuzana Ronck velmi chválí a vyzývá k tomu, abychom jej považovaly za jeden z národních pokladů. V současné době vede děti od dvou let i dospělé. Je uměleckou vedoucí 25členného souboru Musica con Grazia, který se věnuje hudbě od renesance až po tu soudobou.

V Telefonotéce z Ostravy se dozvíte, co je to „Styria Cantat“, kdo ze známých rakouských skladatelů píše pro sbory a soubory Zuzany Ronck, jaký klade ona sama důraz na elementární hudební výchovu a jak pracuje s matkami a malými dětmi v multikulturním Grazu. Prozradí, jak se zapojila do sběru lidových písní Štýrska a jakými způsoby se navrací původní lidová tvorba do běžného života obyvatel jižního Rakouska.

V závěru Telefonotéky vyzývá Zuzana Ronck hudební vědce k badatelské činnosti, zejména v moravských a slezských archivech, kde např. v městě Jeseník leží dosud „nevyzvednuté poklady". Její přesvědčení vychází z vlastní vědecké práce, kdy zkoumala archivy piaristických klášterů Moravy a Slezska.