Zrcadlo Johannese Tourouta Vlámské polyfonie v renesančních Čechách. Poslechněte si záznam z mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae 2025

25. červenec 2025
Koncert klasika

Cappella Mariana s uměleckým vedoucím Vojtěchem Semerádem interpretují vokální tvorbu franko-vlámských autorů přelomu 15. a 16. století. Hudebníky jako Johannes Tourout a jeho současníky Heinrich Issac, Gaspar van Weerbeke a Johannes Ghiselin poslouchejte v pořadu Koncert klasika 25. července od 20 hodin.

Jaká je souvislost vlámských autorů s naším územím renesanční doby? Můžeme se jen domnívat, protože jejich život je stále opředen tajemstvím. Četnost jejich skladeb ve významných rukopisech střední Evropy prozrazuje, že šlo o velmi vážené skladatele své doby.

Johannes Tourout a jeho současníci 

Zpívá: Cappella Mariana
Umělecký vedoucí: Vojtěch Semerád

Záznam koncertu z kostela sv. Václava a Anežky České v Hustopečích dne 3. června 2025 připravil Jan Hlaváč.

Mezi tyto autory patří i postava Johannese Tourouta, který mimo jiné působil jako zpěvák na dvoře Fridricha III. Habsburského. Pocházel z oblasti dnešní Belgie. Jeho skladby byly na našem území ve své době velmi oblíbené, jak můžeme zjistit z Kodexu Speciálníku, který vznikal v Praze mezi lety 1485–1500.

Klíčovým pramenem pro poznání Tourouta a jeho doby je takzvaný Kodex Strahov, který pochází z některé katolické oblasti českých zemí z let 1467–1470. Nabízí nám více jak 300 vícehlasých skladeb sestavených podle žánru a liturgické funkce.

autor: Jan Hlaváč
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Jiří Štěpnička | foto: Profimedia
Přehrát

Zemřel Jiří Štěpnička (†79). Poslechněte si ho v Povídkách z Vídeňského lesa Ödöna von Horvátha

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.