Způsob, jakým Philip Roth zpracovává autobiografická témata, je pro mě velká učebnice, říká autor detektivek Michal Sýkora

11. listopad 2022

„Pro spisovatele není nic lepšího, než když se jejich tvorby chopí filmaři. Jsem vždy zvědavý, jak můj příběh vidí, jak ho interpretují, co považují za podstatné,“ říká Michal Sýkora, autor detektivek, literární teoretik a odborník na dílo Vladimira Nabokova a Philipa Rotha. Jeho knihy do filmu „překlopili“ Viktor Tauš, Jan Hřebejk a Petr Jarchovský, ve Vizitce, kam pana Sýkoru pozvala Markéta Kaňková, tak byla řeč o reflexi jejich spolupráce na seriálu Pozadí událostí.

„Podstatou výuky na vysoké škole dnes není sdělovat studentům fakta, ta si mohou dohledat sami. Je důležité ukázat jim metodu práce, jak vy sám o umění přemýšlíte,“ říká rodák z Olomouce Michal Sýkora, který v hanácké metropoli studoval literaturu, divadlo a film a na Katedře divadelních a filmových studií teď vyučuje. I proto jej nesmírně baví kurzy tvůrčího psaní, v rámci kterých studenty učí brát autorskou tvorbu jako způsob sebevyjádření a procvičuje s nimi, jak se dá „jejich“ téma fikčně zpracovat.

Ze seriálu Případ pro exorcistu

Literární práce s reáliemi je oblast, kterou Michal Sýkora v rozhovoru několikrát zmiňoval. Coby odborník na Vladimira Nabokova, o němž kromě dizertace napsal další dvě knihy, i na Phillipa Rotha, díky jehož textům se zase sám dostal k psaní, vyzdvihl mezi výrazné rysy tvorby druhého jmenovaného i způsob, jakým zpracovává autobiografická témata a jak si díky nim dokáže hrát se čtenářem. „Spolu s tím, jak Roth vnímá postavení člověka ve společnosti, to pro mě byla velká učebnice,“ konstatuje. Ve Vizitce pak podrobněji popsal jednotlivé etapy Rothovy a Nabokovovy tvorby.

Kdo je tady vrah?

Kromě americké literatury Michala Sýkoru dlouhodobě zajímá žánr detektivky. Přivedly ho k tomu knížky, které četl jako malý kluk, a návštěvy biografů. Rád také poslouchal dohady, „kdo asi tak může být vrah“. Britským detektivkám, na nichž oceňuje, že v sobě kromě samotné zápletky nesou společenské téma, věnoval dvě knihy.

Ze seriálu Modré stíny

V dalších pak zpracovává vlastní detektivní příběhy. V deset let staré prvotině Případ pro exorcistu, podle jeho slov nejzábavnější autorské knížce, reagoval na vlnu příběhů tehdy populárního spisovatele Dana Browna. Detektivní příběh tak zasadil do prostředí sobě velmi dobře známé hanácké vesnice. „Měl jsem pocit, že případ, který řeší komisařka Marie Výrová, na tom kontrastu dokážu postavit,“ vysvětluje.

Klára Melíšková jako komisařka Výrová v televizní detektivní sérii Vodník

Detektivní příběhy Michala Sýkory dostaly i filmovou podobu od režisérů Viktora Tauše, Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského. Z výsledků třídílných sérií, mezi které patří kromě Případu pro exorcistu také Vodník nebo Modré stíny, je Michal Sýkora nadšený. „Pro spisovatele není nic lepšího, než když se jejich tvorby chopí filmaři. Všichni tři pánové mají vlastní poetiku a já jsem zvědavý, jak můj příběh vidí, co považují za podstatné a jak to interpretují. Není nic nudnějšího, než když je adaptace ilustrací předlohy. Setkání s Taušem, Hřebejkem a Jarchovským ale bylo velmi podnětné.“ Krátce okomentoval také negativní reakce na nedávno uvedený seriál Pozadí událostí. „Chtěli jsme provokovat, některé skupiny diváků trochu popíchnout, ale nepopírám, že intenzita pobouřených reakcí nás zaskočila.“

Spustit audio

Související