Zobrazit svět ve fragmentu, a přesto v jeho celistvosti. Osudy sochaře Jiřího Plieštika

15. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sochař a fotograf Jiří Plieštik
0:00
/
0:00

„V sochařství jsem ovlivněn starověkými kulturami, podmiňují mne v práci a lákají mne. Myslím si, že tehdejší lidé uměli zobrazit svět ve fragmentu, a přesto v jeho celistvosti – a to je hodně vysoká laťka, k níž se chci přibližovat,“ říká akademický sochař, fotograf a pedagog Jiří Plieštik. Poslechněte si jeho rozhlasové vzpomínky ve vltavském cyklu Osudy. Premiéra právě teď on-line.

Připravil: Jiří Vondráček
Technická spolupráce: Jaroslav Novotný
Premiéra: 11. 10. 2021

Jiří Plieštik Vyrůstal v průmyslovém městě Žďár nad Sázavou, kde vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou a věnoval se vrcholovému sportu. Hrál basketbal, později provozoval parašutismus. Rád kreslil, chtěl studovat design, ale jeho přihláška do školy byla zastavena orgány KSČ, takže se vypravil studovat strojařinu na ČVUT v Praze. Studia ovšem opustil, aby se mohl věnovat výtvarné tvorbě.

Po večerech navštěvoval výtvarnou školu. Při jedné lekci dostal od učitele do ruky hlínu a bylo rozhodnuto. „Pamatuji ten okamžik, kdy jsem pochopil, že to chci dělat. Učitel mi řekl: neboj se toho,“ vzpomíná. V tomto období pracoval jako topič nebo uklízeč. Jeho pokusy dostat se na AVU ale byly neúspěšné, takže musel absolvovat dvouroční vojenskou službu u letectva.

Po návratu pracoval opět v dělnických profesích, mimo jiné betonoval stanici metra Dejvická. Po šestém pokusu byl přijat ke studiu na AVU v Praze. Od roku 1990 pracoval na Akademii výtvarných umění u profesora Karla Nepraše jako odborný asistent.

Od roku 1993 až 2002 působil jako hostující pedagog v Dánsku. V letech 1996 až 2000 vedl sochařskou přípravku na Akademii výtvarných umění v Praze a organizoval dílny pro mladé umělce z Evropy (Germinations – nadace). Založil rodinu a vychovával čtyři děti se svojí první ženou Klárou.

Akademický sochař Jiří Plieštik

Plieštikovy aktivity se nikdy neomezovaly pouze na sochařství. Od roku 1976 byl členem Jazzové sekce a od roku 1986 na jednu hudební sezónu členem hudební skupiny Krásné nové stroje. Kromě toho se v 90. letech věnoval produkci výstav, účastnil se výstavy ve Wroclavi a všech výstav „Konfrontace“.

Od roku 2000, kdy školství opustil, se věnuje sochařství jako hlavnímu oboru a spolupracuje s architekty (pražský atelier KAVA a brněnské studio RAW) na realizacích ve veřejném prostoru.

Pečuje o dvě děti, které se jim narodily ve druhém manželství s dánskou novinářkou Brit Jensen. Krátký čas žili v Dánsku, kde spoluzaložili designerskou firmu BJAST (Bronze winner v soutěži A' Design Award & Competition v Itálii).

Kromě výtvarné tvorby se věnuje také organizaci výstav jiných umělců a umělkyň a občasným dílnám pro studenty nebo veřejnost.

autor: jvk
Spustit audio

Související