Známé jméno s přízviskem legendy nestačí

Nedávná upoutávka na těchto místech slibovala ojedinělou a u nás bezprecedentní zkušenost s koncertním vystoupením Alberta Lee a jeho Hogan's Brothers. Dnes je možné říci, že koncert, který tento našedivělý stařík, mistr country a rockabilly kytary, v pražském Lucernabaru předvedl, skutečně na naše poměry výjimečný byl, otázkou je, jestli by český fanoušek stál o repetici podobně jedinečného zážitku.

Očekávání premiérového vystoupení Hogan's Brothers, čerpající převážně z promo materiálů skupiny, byla veliká, možná až příliš. Pět postarších pánů s "koňma" na nohou plus kapelový moderátor nám, daleko na východ, přijeli předvést, jak se taková muzika u nich, na dalekém západě, dělá. Místy působili věrohodně, místy už méně. Odzbrojující radost z bluegrasově našlapaných rytmů a rychlých sól, z kapely přímo sálající, patřila k těm lepším částem vystoupení a to, jaký je rozdíl ve vyspělosti, potažmo instrumentální úrovni, každého z muzikantů, ještě úspěšně zakrývala. Smutnější pasáže byly ty, kdy onu zachraňující vervu do hry vystřídaly utlumující ploužáky a patetické melodie á la Elton John. To najednou dva opravdoví muzikanti (nepochybně Albert Lee a steel kytarista Gerry Hogan) na pódiu začali být málo. Krom jiného, jak ukázaly slábnoucí aplausy, český divák nebude až tak nenáročný, jak by se bratrům Hoganovým mohlo hodit.

Hogan's Brothers

Jistě, před těmi, kdo se dodnes drží zdrojových podob těch kterých žánrů, by se mělo smekat. Většina hvězd euroamerického popu také jistě přizná svou inspiraci rock'n'rollem stejně tak jako blues či rockabilly. I mezi těmito "kořeny" je však třeba vybírat a nespoléhat se pouze na věk a žánrové ladění muzikantů. Těžko soudit, proč se Lee s jmenovcem kapely Hoganem rozhodli pro výběr spolumuzikantů z docela jiné kvalitativní třídy, zákony šoubyznysu jsou koneckonců nevyzpytatelné. Snadno lze však konstatovat, že kdyby k sobě dva zmiňovaní přibrali adekvátnější společníky a drželi se více tradičnějších podob své hudby (tak jak to udělal třeba Willie Nelson), mohlo namísto pár set zklamaných, před koncem vystoupení odcházejících návštěvníků Lucerna Music Baru odcházet několik tisíc a nadmíru spokojených z velkého sálu Lucerny. Škoda, snad se zatím dobré jméno festivalu Prague International Blue Night brzy z této rány vedle oklepe.