Změnit čáry v dlani. Portrét umělců a manželů Kristýny a Ladislava Soukupových, kterým děti změnily životní směr

12. červenec 2017
00522947.jpeg

Asi před 20 lety jsem vstoupil do jedné pražské kavárny a v rohu místnosti přeplněné lidmi, hovorem a kouřem hrál na klavír mladý muž s pohledem vraženým do kláves. Vedle něj stála křehká dívka ztrácející se za masivní harmonikou, zpoza které zpívala hlasem povahy jemného šmirglu.

Dým cigaret stoupal z ohně žhnoucí dvojice, která v tu chvíli obývala pouze časoprostor svých punkových písniček. Později jsem v televizi viděl divadelní etudu z pankráckého parku, kde v režimu všedního dne tančila nahá dívka, harmonikářka z kavárny, s takovou samozřejmostí, že člověku přišli nepatřiční oblečení kolemjdoucí.

Tahle zkušenost byla impulzem, abych dívku pozval do mnou režírovaného filmového hraného eseje Národ sobě aneb České moře v osmnácti přílivech, kde svým nahým tancem ztělesnila radostně osvobozující gesto přímo na Národní třídě.

O nějaký rok později jsem v divadle Archa uviděl představení zmíněné dvojice Osoby a obsazení, v němž vystupovala „naše" tanečnice se třemi staršími muži civilních profesí, kteří dokázali svojí pokročilou tělesností i v náročné choreografii přesvědčivě vyjádřit jak chlapácké, tak i subtilní tělesné a mentální postoje.

Kristýna a Ladislav Soukupovi jsou manželé, rodiče, zahradníci a dnes už jen sporadicky také hudebníci a divadelníci navzdory tomu, že svého času se svými představeními navštívili desítky zemí několika kontinentů a byli součástí mezinárodní divadelně-taneční scény.

Já jsem se s nimi několik posledních let stýkal pouze prostřednictvím CD z roku 1999, které se jmenuje stejně jako jejich kapela Kopir Rozsywal Bestar a jehož písničky jsou leitmotivem našeho rozhlasového intimního muzikálu.

Několikrát jsem se při poslechu této dodnes vzrušující surově-lyrické desky sám sebe ptal, co dnes Kristýna a Láďa asi dělají, až jsem se konečně odhodlal k tomu, je i s mikrofonem navštívit. Z našeho setkání pak vznikla nikoliv road movie, ale road radio neboli portrét na cestě.

Na cestě víkendem a zároveň životem dvojice, která dřív žila hlavně ve světě a dnes spíš v sobě, respektive ve svojí rodině. Jde o únik, rezignaci či jinou formu naplnění? Zaměřili se na umění žít? S jakým výsledkem?

O tom se budete moci při poslechu dokumentu přesvědčit i vy – a to v prostředí pražského domu, kde si Kristýna povídá s dětmi i zemřelými prarodiči, nebo na statku v Kokovicích, kde vedle prázdné zkušebny rostou byliny pro pražský trh, který Kristýna a Láďa pojímají jako místo prodeje a performance zároveň.

Vydáte se na narozeninový koncert do hospody U Vystřelenýho oka, kde společně vystoupili po několikaleté hudební pauze, anebo do zařízení sociální péče v Tavíkovicích, kde vytvořili svoji zatím poslední komorní inscenaci s názvem Miluji Tě.

Díky otevřenosti obou aktérů si pak budete moci vyslechnout i to, který polibek Láďa v sobě nese jako živý obraz, jak Kristýna zastřelila sebe samotnou anebo jak je možné změnit osud, když nemůžete mít děti a nakonec jich máte nejen v dlani tři.

Změnit čáry v dlani
Autor: Jan Gogola ml.
Dramaturgie a režijní dohled: Lenka Svobodová
Mistr zvuku: Roman Špála

Repríza dokumentu z cyklu Dobrá vůle Českého rozhlasu Dvojka

  • Životní styl
  • Dokument