Změní pandemie fungování farmaceutického průmyslu? JAR a Indie chtějí zastavit patentování

Celé měsíce odborníci říkají, že nikdo nebude před koronavirem v bezpečí, dokud nebudou chránění všichni. Pokud je to pravda, měli bychom podle Deardena udělat všechno proto, aby veškeré vynaložené zdroje na nalezení léku proti nemoci nebo vakcíny byly co nejrychleji dostupné lidem po celém světě.

Čtěte také

Rychlý test na koronavirus, který vyvíjí držitelka Nobelovy ceny, může být už letos

Už se objevilo několik iniciativ, které o to usilovaly. Proti těmto snahám ale bojují velké farmaceutické podniky i lídři bohatých zemí, myslí si britský aktivista s tím, že mají strach z podkopávání tržních pravidel, jejichž cílem je udržet silnou pozici jejich států.

Situaci by mohl změnit nedávný návrh Jihoafrické republiky a Indie. Vlády těchto zemí navrhly Světové obchodní organizaci (WTO), aby na nějaký čas pozastavila platnost mezinárodních patentových zákonů. Umožnilo by to sdílet technologie mezi zeměmi tak, že by každý stát mohl vyrábět vlastní verzi patentovaných léčiv a ochranných pomůcek. Nikdo by nebyl rukojmím farmaceutických korporací, jimž patenty patří.

Čtěte také

Brýle pomáhají chránit před koronavirem, tvrdí čínská studie

Nick Dearden považuje nápad za převratný. Dotýká se totiž podle něj jednoho z nejhanebnějších aspektů moderních obchodních pravidel, kdy se patenty podobně jako autorská práva řadí do kategorie duševního vlastnictví.

V polovině 90. let vznikla v rámci Světové obchodní organizace dohoda, která práva k duševnímu vlastnictví reguluje. Patentový systém Západu se tak rozšířil po celém světě. Výsledkem je, že farmaceutické firmy drží své patenty přinejmenším 20 let a v tomto chráněném čase si samy určují, kdo může jejich vynálezy použít a za jakou cenu.

Zřejmě nejhorší dopad má tato obchodní politika na vývoj léčiv, což je vidět na příkladu nemoci AIDS. V době podpisu obchodní smlouvy dosahovalo její šíření na jihu Afriky rozměrů epidemie. A i když se podařilo vyvinout léky, které mohou nakaženým prodloužit život, zmírnit jejich utrpení nebo zabránit přenosu viru HIV, většina lidí na světě si tyto medikamenty nemohla dovolit.

Dysfunkční odvětví

Zmíněná Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví bránila zasaženým zemím, aby technologii výroby jednoduše převzaly a vyráběly si potřebné léky samy. Miliony lidí zemřely, protože zisk byl pro farmaceutické firmy důležitější než právo na život, píše Dearden v komentáři.

Současný farmaceutický průmysl označuje za dysfunkční odvětví. Moderní medicíně hrozí kolaps kvůli stále větší rezistenci bakterií na antibiotika. Ale farmaceutické firmy využívají zdrojů spíš na to, aby zvedaly ceny svých akcií, než aby vyvíjely nové léky.  

Co se bude vyrábět, závisí na masivních finančních injekcích z veřejného sektoru. Tato podpora ale obvykle není podmíněna jakýmkoliv zastropováním cen finálního léku. Není tedy divu, že Indie a Jihoafrická republika pochybují o schopnosti farmaceutického průmyslu pomoct zvládnout pandemii koronaviru.

Přitom už se objevily pokusy vytvořit systém, který by umožnil poskytnout léky na léčbu koronaviru a vakcínu všem. Středoamerická Kostarika na jaře navrhla dovolit všem zemím a vědcům sdílet technologie, spolupracovat na výzkumu a vyrábět léčiva bez jejich patentování.

Čtěte také

Doufáme, že remdesiviru bude dostatek, vysvětluje exkluzivně spoluautor léku Tomáš Cihlář

I když se nápad setkal s řadou pozitivních ohlasů, farmaceutické korporace zaujaly odlišný postoj. Americká Pfizer to označila za nesmysl a britské společnosti AstraZeneca a GlaxoSmithKlein se na návrhu odmítly podílet, v čemž je podpořila také britská vláda.

Podle Nicka Deardena režim navržený Kostarikou funguje, ale dobrovolnost na účasti předznamenává, že jeho dopad bude omezený. A přesto, že existují i další programy pro to, co komentář nazývá „spravedlivou distribucí léků“, žádný nemůže porušovat patenty farmaceutických korporací.

Také skutečnost, že vyspělé státy utrácejí miliardy za nákup potenciální vakcíny proti covidu-19, naznačuje, že solidárním schématům příliš nevěří. Ta jsou, zdá se, jen pro chudé země, které nemají na výběr.

Léky pro všechny

Některé společnosti nicméně už slíbily, že budou během pandemie vyrábět léčivé přípravky bez nároku na zisk. Ale i tady vidí Dearden důvod ke skepsi. Firmy samotné totiž mají možnost definovat si, kdy je pandemie u konce. A také ceny jejich preparátů se drží téměř v tajnosti.

Čtěte také

Remdesivir bude zdarma pro víc než 140 tisíc pacientů, uvádí spoluautor léku na covid-19 Cihlář

Třeba společnost Gilead, která vyrábí remdesivir, se pokusila o speciální patentovou ochranu zmíněného léku na základě toho, že má na trhu omezený potenciál. Trochu zvláštní požadavek u přípravku, o kterém doufáte, že pomůže při zvládání současné pandemie.

Firma Modena zase podezřele brzy vydala výsledky prvních testů potenciální vakcíny. Autor článku to přičítá snaze posílit akcie společnosti, spíš než úsilí rozšířit očkovací preparát mezi lidi.

AstraZeneca zase uzavřela dohodu s Oxfordskou univerzitou. Ta přitom původně slibovala, že svůj výzkum nebude patentovat. A je také nutno dodat, že všechny zmíněné společnosti dostaly na vývoj vakcíny štědrý příspěvek z veřejných peněz.

Čtěte také

Vakcína bude na jaře, proočkovat potřebujeme 70 procent populace, říká Dvořáček z inovativní farmacie

Dearden zdůrazňuje, že pandemie koronaviru ukázala, jak jsme na sobě v mnoha směrech závislí. A také na veřejné službě. V západních zemích jsou zdravotnické systémy, které jsou chráněné před rozmary klasického trhu. „Ale pokud mají takovou ochranu naše nemocnice, proč by je neměly mít také léčiva?“ ptá se aktivista v komentáři.

V rozvojových zemích umírá řada lidí prostě proto, že farmaceutické společnosti nepovažují tamní trh za dostatečně výdělečný. Nemají motivaci vyvíjet léky, které by tamním lidem pomohly, a nejsou ochotné snížit cenu medikamentů tak, aby byly dostupné pro všechny, kteří je potřebují.

Je čas na změnu. Prvním krokem by mohla být podpora návrhu Indie a Jihoafrické republiky, dodává ředitel britské neziskové organizace Global Justice Now Nick Dearden na stránkách panarabské stanice Al-Džazíra.