Zlata Kufnerová: Milý mouřeníne – milý Béďo. Odvrácená tvář klasiků marxismu aneb Píší si otcové proletariátu

27. červenec 2025

Že si Karel Marx a Bedřich Engels psali o kapitálu, asi nikoho nepřekvapí. Nečekané ale je, že to bylo velmi často o nedostatku toho jejich. Ilju Racka jako Karla Marxe a Jiřího Ornesta jako Bedřicha Engelse v rozhlasové koláži z jejich korespondence poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Karel Marx (Ilja Racek), Bedřich Engels (Jiří Ornest), vypravečka (Jaroslava Adamová) a citace (Jiří Ptáčník)
Dramaturgie: Zdeněk Bouček
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: 1996

„Už týden jsem nevyšel z domu – kabáty mám v zastavárně, a protože mi nikdo nechce půjčit, ani nejím. Na to já s…u, ale bojím se, že tahle šlamastyka může jednoho krásného dne skončit skandálem. Jedinou dobrou zprávu jsme dostali od mé švagrové – prý onemocněl nezničitelný strýc mé ženy. Kdyby ten mizera pošel, byl bych z té bryndy venku.“ 

O tomhle Marxově dopisu z února 1852 se přednášející na tzv. VUMLU svým frekventantům z řad pracujících jistě nezmínili. Nedozvěděli se o něm ani studenti vysokých škol na povinných přednáškách marxismu leninismu. Tato část korespondence byla v sebraných spisech obou otců zakladatelů cudně vynechána.

Oba klasikové levicového hnutí se poprvé setkali v listopadu 1842 v redakci Rheinische Zeitung v Kolíně nad Rýnem. Od března 1844 si začali dopisovat. Jejich korespondence byla hojná a trvala až do konce Marxova života. Dochovala se z ní jen část, podle odhadů několik set dopisů chybí. I tak je důležitým pramenem poznání obou klasiků dělnického revolučního hnutí. 

autor: Zdeněk Bouček
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.