Život v epicentru
Se jménem Jaromíra Štětiny se setkáváme většinou tam, kde se něco závažného děje. Od mládí uměl uskutečňovat své sny a jeho životním stylem je pohyb. Už čtrnáct let se zabývá válečnou žurnalistikou na Východě, bohatém na konflikty, který důvěrně zná z let, kdy tam pobýval s rodiči a kdy ho později procestoval po vodě na pověstném voru Matylda (splul Indus a Gangu a na Sibiři 15000 km po řekách Katuň, Ob, Jenisej a Magadan). Instinktivně se ocitá v centru dění vždy o trochu dříve, než k něčemu dojde, a tak se mu jako zpravodaji podařilo napsat bezpočet odvážných reportáží a rozhovorů s osobnostmi pozitivního i negativního významu. Kromě toho se svými spolupracovníky natočil řadu filmů o hrůzných událostech, jejichž očitým svědkem se stal.
Na běh jeho života a práci se obsáhle vyptává novinářka Dagmar Volencová v knize nedávno vydané v nakladatelství Portál. Člení ji na kapitoly odpovídající jednomu dni - od rána do následujícího úsvitu - a Štětina v ní vypráví o svém dvojím původu, o dětství v poválečných Sudetech, mládí na řekách v zemích, jež ho přitahovaly a dávaly mu radost z poznání jako životního principu. Ve službách Lidových novin od roku 1990 byl na Východě téměř při všech revolucích, pádech režimů, bojích s diktátory a okupanty, zažil genocidu i vězení s celou smrti. V Íránu byl těžce zraněn, hrozil mu život na vozíku, a přece se opět vrací k práci válečného zpravodaje. Je přesvědčen, že by měla být spojena s humanitární pomocí a začíná ji s kolegy organizovat. Zakládá nadaci LN, jež transformovala ve společnost Člověk v tísni, a v roce 1988, po zemětřesení v Arménii, se zrodil jeho tým Epicentrum, dnes nezávislá agentura novinářů na volné noze. Na rozhovorech se Štětinou je cenná autentická analýza vlastního myšlenkového vývoje a proměn na základě toho, co prožil. Nic nepředstírá, nemlží a otevřeně odpovídá i na velmi nepříjemné otázky. Nezamlčuje ani své lsti, jimiž se leckdy dostal, kam potřeboval, a neskrývá svou určitou vyhořelost a tvrdost, k nimž se člověk musí propracovat, aby mohl odpovědně vykonávat tak náročnou práci. Avšak i v největším nasazení považuje za lidskou povinnost podat pomocnou ruku, a třeba i umírající stařeně; cení si přátelství, raduje se z každého ranního úsvitu a svým svědectvím, pravdivou informací a hmotnou pomocí se snaží přispět ke zlepšení stavu věcí.
Kniha Volencové je hodnotnou učebnicí lidskosti i nelidskosti, ale i současného zeměpisu a dějepisu. Štětinův jazyk svědčí o kultivovaném prostředí, v němž vyrůstal, jeho odpovědi jsou stručné a nezavádějící, umějí logicky pojmenovat a nepostrádají vhodně umístěný vtip. A protože je dotazovaný také spisovatel, v záhlaví každé kapitoly najdeme motto z jeho povídek. Pro obsahovou závažnost i dobrou čtivost by po této knize měl sáhnout každý, kdo nevidí jen to své a chce se dovědět víc o světě, v němž žijeme.
Recenze Karly Ladwigové
Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
