ŽIVĚ: Předvánoční koncert Filharmonie Brno. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazní Mozart, Benda a Kalivoda
Tři díla nás chronologicky provedou hudební historií 18. a 19. století: v Bendově Sinfonii (vznikla někdy po roce 1765) se začal klubat klasicismus, v Mozartově houslovém koncertu (1775) zrál, Kalivodově symfonii (1840) poskytl základ, avšak ustoupil již ranému romantismu. Přímý přenos vysíláme 19. prosince ve 20:00.
PROGRAM
J. A. Benda: Sinfonie č. 5 G dur
W. A. Mozart: Koncert pro housle a orchestr č. 5 A dur K 219
J. V. Kalivoda: Symfonie č. 5 h moll op. 106
sólista Milan Al-Ashhab (housle)
dirigent Robert Kružík
Slovem provází Monika Brindzáková.
Jiří Antonín Benda (1722–1795) proslul hlavně jako tvůrce melodramů, jimiž nadchnul své současníky včetně Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) – traduje se, že Mozart svého času vozil partitury Bendových melodramů Ariadna na Naxu a Medea stále s sebou. Uvedením Mozartovy hudby na sklonku roku si připomeneme památné brněnské vystoupení jedenáctiletého génia, ke kterému došlo 30. prosince 1767 v Redutě na Zelném trhu.
Zařazením Páté symfonie h moll Jana Křtitele Václava Kalivody (1801–1866), autora celkem sedmi symfonií, pokračujeme v naší dlouhodobé snaze znovuobjevovat hudbu (po)zapomenutých starých mistrů, českých i zahraničních. Pražský rodák Kalivoda (psán též Kalliwoda) působil podstatnou část svého života jako kapelník ve službách knížete Karla Egona Fürstenberga v Donaueschingenu. Ve své době byl uznávaným symfonikem, kterého si vysoko cenil i Robert Schumann. Ten konkrétně o Páté symfonii napsal, že je velmi zvláštní a svou něhou a líbezností, která zůstává konstantní od začátku do konce, ve světě symfonií pravděpodobně jedinečná. Kdyby skladatel chtěl napsat hudbu pro Undinu, dalo by se na tyto vlastnosti poukázat snáz, ale protože toho nechtěl, je třeba si jeho symfonie o to více vážit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.



