Zima pod rukama českých malířů
Zasněžená krajina, tání, venkovská idyla i pražská zima. Tyto a podobné motivy ztvárněné českými malíři od devatenáctého století až po současnost představuje výstava nepříliš invenčně nazvaná Zima. Jako bonus lze v podzemních románských sklepeních Českého muzea výtvarných umění zhlédnout expozici díla Karen LaMonte nazvanou Vanitas.
Jádro výstavy tvoří víceméně chronologicky řazené ukázky mapující vývoj české krajinomalby. Téma zimy ale kurátoři pojali široce a poskytli prostor také poněkud nečekaným artefaktům. Návštěvníkovi se tak skýtá jedinečná možnost konfrontace různých pohledů na tentýž fenomén v průběhu celého století. Zastoupena jsou díla jak klasiků, například Vojtěcha Hynaise, Františka Kavána, Antonína Slavíčka, Jaroslava Panušky a Jiřího Trnky, tak i moderních autorů jako Kurta Gebauera či Romana Trabura. Nechybí ani notoricky známé venkovské idylky Josefa Lady, ani ukázka působivého zákoutí typicky reprezentující rukopis Jakuba Schikanedera. Starou Prahu ztichlou pod přívalem těžkých sněhových vloček zachytil Vojtěch Preissig, jehož rozsáhlá retrospektivní výstava je jinak stále k vidění na Pražském hradě. Spektrum doplňuje ukázka minimalistické malby Miloslava Mouchy ztvárňující jednoduše, ale působivě zasněženou stodolu či naivní malby Martina Kuriše z cyklu Magda.
Díla Kurta Gebauera nás posouvají k další dimenzi výstavy vybočující z toho, co si představujeme pod pojmem malba. Gebauerovo Okno do zasněžené krajiny je totiž spíše objektem. Expozici doplňují fotodokumentace nevystavitelných děl, ať už jde o Sběhurku a sedm trpaslíků Karla Nepraše nebo Měsíční hodiny Eugena Brikciuse. A to stále není všechno: atmosféru dotvářejí objekty etnologického charakteru (masopustní maškara, papírový betlém a podobně). Experimentu byl vyčleněn vstupní prostor, který se bude v průběhu výstavy měnit. Jako žezlo si jej budou k originálnímu ztvárnění předávat studenti Kurta Gebauera.
Přidružená výstava Vanitas (marnost) představuje tvorbu Karen LaMonte, která pracuje s poloprůhledným masivním sklem, jež realisticky tvaruje do podoby noblesních rób, jimž ale chybí tělo, které by je nosilo. Objekty vyvolávají v temném, jen spoře a svíčkou osvětleném prostředí dojem ledové skulptury. Část nazvaná Spící zrcadla je sérií objektů zhotovených ze stejného materiálu. Z dekorativních zrcátek na diváka z určitého úhlu "vykoukne" tvář zbrázděná svým životním příběhem. Obě výstavy spolu pěkně ladí a skýtají návštěvníkům příjemný zážitek.
Výstavy Zima a Vanitas probíhají v Českém muzeu výtvarných umění v Husově ulici 19 do 20. února. Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, vstupné 50,- Kč, děti, studenti a důchodci 20,- Kč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
