Zikmund Winter: Student pražské univerzity v 16. věku

Zikmund Winter (1848–1912) byl spisovatel a historik, současník Aloise Jiráska a spolu s ním zakladatel české historické prózy. Pocházel z rodiny zvoníka na Starém Městě. Toto povolání zastával sám i po otcově smrti, aby pomáhal uživit rodinu. Po absolvování gymnázia vystudoval historii na Karlově univerzitě. Jako středoškolský profesor působil rok v Pardubicích a celé desetiletí v Rakovníku, potom v Praze.

Významné bylo Wintrovo působení v Rakovníku, kde mu bylo umožněno studium archivních materiálů. Z nich získal látku nejen k četným odborným studiím o kulturním životě českých měst v období 14. – 17. století, ale i pro svou činnost beletristickou.

V umělecké próze, již začíná Winter tvořit od poloviny osmdesátých let 19. století, zobrazuje nejčastěji život řemeslnických vrstev nebo studentů a inteligence předbělohorského období.

Základní žánrem jeho beletrie byly obrázky – jedním z nich je i portrét studenta pražské univerzity. V univerzitním prostředí se odehrává i jeho nejznámější román Mistr Kampanus z roku 1909, který na pozadí života humanisty Jana Campana Vodňanského zobrazuje poměry na pražské utrakvistické univerzitě kolem roku 1620 a její podlehnutí rekatolizaci.