Ženský svět proti mužskému. V Divadle na Vinohradech se obětuje Ifigenie v Aulidě

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ifigenie v Aulidě

Euripidovo drama Ifigenie v Aulidě je obrazem krajních poloh lidské existence. V Divadle na Vinohradech tuto tragédii režíruje Martin Čičvák. V hlavních rolích se jako Ifigenie představí Sabina Rojková, v roli Klitaimnéstry Kateřina Brožová a krále Agamemnóna hraje Václav Vydra.

Antické Řecko, svět hrdinů a svárlivých bohů. Dílo Ifigenie v Aulidě z roku 405 př. n. l. bylo zveřejněno až po Euripidově smrti. Jedná se o zpracování mýtu o obětování Agamemnonovy dcery kvůli usmíření s bohyní Artemis. Hlavní zápletku příběhu vysvětlil režisér Martin Čičvák.

Artemis chce oběť, jinak nezvedne vítr. Oběť má být dítě, mladá dívka, tedy Ifigenie. Trojská válka se vede proto, že Helenu, Meneláovu ženu a tedy Agamemnónovu švagrovou, unesl Paris. Ifigenie je tak paradox toho, že jestli chceme, aby byla vrácena děvka, musí být obětována panna. A to dítě se rozhodne, že to podstoupí, rozhodne se, že dospělým nebude stát v cestě a svou obětí jim dobyde Tróju. S touto ironií to formuluje. Je to velké gesto, ale velmi dojemné.
Martin Čičvák

Ifigenie v Aulidě

Děj je spojen se třemi stěžejními postavami - Agamemnonem, Klytaimnéstrou a Ifigenií. Agamemnon, bratr Meneláa, ponížený únosem manželky Heleny, nemůže dál skrývat rozhodnutí bohů, které mu sdělil věštec. Děj se odehrává v přístavu Aulida, kde je shromážděné řecké vojsko a čeká na příznivý vítr k výpravě proti Tróji. Kvůli tomuto příznivému větru má ale mykénský král Agamemnon obětovat svou dceru - bohyni Artemis. Ifigenie se má stát obětí křížících se zájmů dospělých, kteří se zaštiťují nadosobními zájmy.

Hra v tomto překladu byla poprvé uvedena v roce 1984 v Divadle Na zábradlí v režii Jana Kačera. Ifigenie představovala člověka, který je ochoten se obětovat za vyšší ideály. V roce 1984 mladá herečka mluvila o tom, že existuje ještě něco důležitějšího, než jen vlastní zájmy, a to je třeba ideál svobody. Za tento ideál svobody bojovali studenti, když v roce 1989 šli proti policejním obuškům. Tyto okamžiky nás upozorňují na to, že člověk svou existencí ručí za víc, než jen za své pohodlí a za své blaho.
Jan Vedral

Ifigenie v Aulidě

V Euripidově tragédii se střídají dialogy s dlouhými promluvami sboru. Tento sbor většinou jen komentuje odehrané události nebo konstatuje určitá rozhodnutí. Divadlo na Vinohradech uvádí Ifigenii v Aulidě v překladu Josefa Topola, který vzniknul v 80. letech minulého století za filologické spolupráce Karla Hubky.

Ifigenie v Aulidě

Režisér Martin Čičvák přizval ke spolupráci scénografa Hanse Hoffera, se kterým už v Divadle na Vinohradech vytvořil inscenace Andora, Caligula nebo Peer Gynt. Tentokrát se rozhodli pro jeden monumentální objekt zavěšený nad jevištěm.

Vždycky se snažíme najít jednu jednotící jevištní metaforu. Pro mě jevištní metafora funguje nejlépe, když se nedá vrátit zpátky do slov. Ten náš objekt je taková zvláštní chodba smrti, uprostřed vesmíru. Hra se totiž odehrává na útesu, odkud se Agamemnón dívá na svá vojska, což ten tunel může znázorňovat. A také Ifigenie si tímto tunelem smrti musí projít, až se rozhodne samu sebe obětovat.
Martin Čičvák