Ženská angažovanost je v roce 2018 normální postoj, říká Toybox

21. červenec 2018
Výstavu děl umělkyně, která si říká TOY_BOX, nabízí Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově. Výtvarnice sem přenesla svou zkušenost se streetartem a zachytila zážitky z pobytu v Krumlově
0:00
/
0:00

Egon Schiele Art Centrum představuje průřez tvorbou osmi umělkyň. O projektu v ArtCafé mluvily kurátorka Hana Jirmusová Lazarowitz a malířky Magdalena Rajnišová a Toybox.

U příležitosti 100. výročí založení Československa probíhá v Českém Krumlově výstavní projekt Pohled ženy. Představuje osm umělkyň, které žily a začaly tvořit ve 20. století. Podle ředitelky ESAC a kurátorky projektu Hany Jirmusové Lazarowitz všechny vystavující ženy „vycházejí ze svého prostředí a nějakým způsobem ho reflektují.“ Každá z umělkyň má podle ní nejen zajímavý pohled na svět, ale zároveň používá jiný způsob tvorby.

Vystavujeme například umělkyni, která se zabývá street-artem, klasickou malířku, jejíž doménou jsou velkoformátové olejomalby, dále sociální projekt Kateřiny Šedé, filmovou animaci nebo fotografie.
Hana Jirmusová Lazarowitz

Ze zahraničních tvůrkyň se výstavy účastní také Bernadette Huber z Rakouska a Japonka Ikuko Miyayaki.

Ženská rovnoprávnost ve výstavních síních po 100 letech

Čtěte takéŽeny tří republik – významné československých ženy 20. století

Jak stojí v anotaci ke krumlovské výstavě, spolu se založením Československa získaly ženy rovné volební právo a mohly tak nastoupit cestu k rovnoprávnosti i ve výtvarném umění. „Když jsme v našem týmu zkoumali, jak na tom jsou galerie a muzea v Evropě, zjistili jsme, že procentuálně pořád převažují výstavy mužů. Ty pak zákonitě ukazují pohled a vnímání právě mužů,“ prozrazuje kurátorka výstavy. „Na základě toho jsem se podívala na 25 let Egon Schiele Art Centra a zastyděla jsem se. Zjistila jsem, že i u nás z 80% vystavovali muži.“ Výstavu Pohled ženy považuje tedy za jedinečnou příležitost pro návštěvnice a návštěvníky, doplnit si přehled o tom, jak vnímají svůj život a okolí ve své tvorbě ženy různých věkových kategorií, kterým tak ESAC zároveň splácí dluh.

Putování po světě jako návrat ke kořenům

Magdalena Rajnišová - Cesta ke světlu

00695597.jpeg

Zlatavým světlem naplněné obrazy kladenské rodačky Magdaleny Rajnišové, která právě vystavuje v Galerii U prstenu v Praze, u nás zřejmě zná jen málokdo. Magdalena studovala v letech 1983 až 1988 na Akademii výtvarných umění v Praze obor figurální a monumentální malby a po roce 1989 se vydala na cesty. Žila ve Švýcarsku, Francii, Irsku, Novém Mexiku, Itálii, Řecku a v Izraeli. Na cestách malovala a obživu sháněla všelijak - setkala se s divadlem a v Izraeli se podílela na archeologických vykopávkách. Ve svých obrazech inspirovaných slunečním svitem, pískem pouští i starozákonními příběhy, se autorka vyznává ze své lásky k přírodě i k duchovnímu dědictví lidstva. A protože svou výstavu, jejíž součástí jsou i dvě instalace, nazvala Magdalena Rajnišová - CESTA KE SVĚTLU - zeptal se jí Karel Oujezdský, kam se vydala světlo hledat.

Malířka Magdalena Chaya Rachel Rajnišová ve svém vystavovaném díle, které je průřezem její umělecké tvorby za posledních 30 let, podle svých slov nechce akcentovat žádný boj za práva nebo feministický aspekt. Své dílo považuje především za pohled ženy na skutečnost kolem sebe, který je vzhledem k předmětům zájmu přirozeně jiný než pohled mužský.

„Moje životní cesta byla složitá. Po studiích na AVU jsem odešla do ciziny za manželem a později se rozhodla poznávat svět. Každé období mé tvorby tak odpovídá období mého života – tomu, ve které zemi jsem žila, a s jakými lidmi jsem se stýkala.“
Magdalena Rajnišová

Její celoživotní pouť ji podle jejích slov dovedla zpět ke kořenům a k předkům: „Takže jsem skončila u biblických námětů.“

Být holka bývá problém

Když jsem ještě nebyla tak známá, lidi si třeba mysleli, že při malování graffiti jen podávám ostatním barvy. A taky se stávalo, že ti, co mě znali jen podle přezdívky, byli při osobním setkání zklamaní, že nejsem kluk.
Toybox

Banksy v obchoďáku. Výstava nejslavnějšího streetartového umělce probíhá bez jeho souhlasu

03454098.jpeg

Dvojitá ironie, nebo parazitování na kultu Banksyho?  V Berlíně se nyní vystavují díla slavného umělce ze soukromých sbírek. Putovní výstava ale probíhá bez jeho souhlasu.

Pro streetartovou umělkyni Toybox je téma feminismu a boje za práva žen v dnešní době naopak důležité. „Začínala jsem se street artem, komiksem a graffiti, což jsou tradičně mužské – machistické – disciplíny.“ Být holka může být podle jejích slov v jejím pracovním prostředí problematické, a proto si myslí, že „jsou potřeba všechny iniciativy, které tato prizmata nějakým způsobem narušují.“ Už od dětství jí také rodiče vštěpovali, že je normální pomáhat slabým, proto kromě svých uměleckých aktivit vaří pro lidi bez domova, pomáhá romským dětem nebo se angažuje v ochraně zvířat. „V rámci své tvorby se snažím dát hlas lidem a bytostem, kterým byl nějakým způsobem odepřen,“ dodává umělkyně, která pravidelně kreslí pro různé časopisy a na podzim vydá vlastní komiksovou učebnici komiksu.

A jaká další díla ještě můžete v projektu Pohled ženy vidět? Poslechněte si celé ArtCafé, ve kterém hrála hudba z festivalu Folk Fest Krumlov podle výběru Zdeňka Přidala a zazněla reportáž ze současného Berlínského bienále.