Zemřel Petr Uhl. Poslechněte si vyprávění politika, novináře a disidenta ve vltavských Osudech

1. prosinec 2021

Zemřel novinář a chartista Petr Uhl. Bylo mu 80 let. Celý svůj život bojoval za obranu lidských práv. Totalitní režim ho za to dvakrát poslal do vězení, kde strávil celkem devět let. Po sametové revoluci byl například zmocněncem vlády pro lidská práva, deset let taky pracoval v Komisi OSN pro lidská práva. Do komunistické strany nikdy nevstoupil, zůstal ale věrný levicovým myšlenkám.

Ve spolupráci s autorem knihy připravila: Vladimíra Bezdíčková
Technická spolupráce: Petr Janečka
Natočeno: 2017

Pětidílné rozhlasové Osudy vycházejí ze zvukového materiálu ke knize Zdenko Pavelky „Petr Uhl: Dělal jsem, co jsem považoval za správné“. Tvrdohlavost, urputnost, zároveň snaha o maximální přesnost ve vysvětlení vlastního postoje, názoru, to jsou slova, která člověka při čtení i při poslechu napadají.

V rozhovoru, který spolu Zdenko Pavelka a Petr Uhl vedli, se autor na jedné z prvních stran textu ptá: Celý život bojujete, kde se to ve vás vzalo? Odpověď zní:

Důvod ke rvačce byl ten, že jsem nesnášel to ponížení, když jsem byl předmětem fyzického útoku, a bylo by pro mě ještě větším ponížením, kdybych se nebránil. Tak jsem se bránil bez ohledu na šance.
Petr Uhl

Snad právě ta poslední věta jako by se táhla celým vyprávěním o životě. Rané dětství prožil Uhl v Janských Lázních, kde bydlel zejména s maminkou. Jednak otec byl obchodní agent, tedy často na cestách, jednak se rodiče poměrně dlouho a složitě rozváděli. Přesto právě otci přisuzuje zásadní vliv. Díky němu získával přehled o společenském dění a díky němu i hojně cestoval.

Zdenko Pavelka – Petr Uhl: Dělal jsem, co jsem považoval za správné (knižní obálka)

Po přestěhování do Prahy zde rodina zůstala celý život, Uhl vystudoval strojní fakultu ČVUT. Svoboda cestování, možnost srovnání života v zahraničí a u nás, navazování přátelství i vztahů, to byly klíčové momenty jeho života v 60. letech.

Zájem o společenské dění ho přivedl do Hnutí revoluční mládeže, které nenásilně bojovalo proti normalizaci. Za tuto činnost byl odsouzen a vězněn. Vězení (v duchu citované věty výše) využil například k tomu, že se naučil německy.

V roce 1974 se oženil s Annou Šabatovou, s níž vychoval tři děti, v roce 1976 se stal jedním ze zakládajících členů Charty 77 a o rok později VONSu. I za tuto činnost se dostal do vězení, Bory a Mírov zná za devět let jistě důvěrně.

Po revoluci v roce 1989 vstoupil do Občanského fóra, jako jeho kandidát byl zvolen poslancem Federálního shromáždění, od ledna 1990 působil mimo jiné jako ředitel ČTK, byl zmocněncem pro lidská práva v sociálnědemokratické vládě nebo předsedou Rady pro lidská práva. V roce 2011 obnovil členství v Českém helsinském výboru, pro který zajišťuje styky s Evropským sdružením na obranu lidských práv se sídlem v Bruselu. Je držitelem řady mezinárodních cen.

Pětidílné rozhlasové Osudy vycházejí ze zvukového materiálu k výsledné téměř šestisetstránkové knize, jejich povaha je proto tentokrát technicky lehce snížená a ve výsledném sestřihu se jedná spíše o vybrané životní kapitoly. Týkají se například rodinného zázemí, cest, setkávání s Egonem Bondym, zakládání Charty 77. Petr Uhl rozvíjí úvahy o poválečném odsunu Němců, o tom, co je či není pro něho národní identita a co obnáší myšlenka evropanství.

autoři: Vladimíra Bezdíčková , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio