Zelená je tráva aneb O hitech, které duní na fotbalových tribunách

8. červen 2018

Co si o tuzemských i zahraničních fotbalových hymnách a popěvcích myslí muzikolog, skladatel a sportovní novinář? V předvečer MS ve fotbale jsme se ptali v ArtCafé.

Tipnuli byste si, kdy a ve kterém státě se poprvé v historii zpívala hymna národního týmu před sportovním zápasem? Stalo se tak už v roce 1905 před ragbyovým zápasem mezi Walesem a Novým Zélandem. Poté co Novozélanďané předvedli svůj tradiční předzápasový tanec Haka, velšští hráči začali nečekaně zpívat tehdy ještě neoficiální hymnu Země mých otců.

K hráčům se přidali diváci na stadionu, bylo jich přes 47,000, a vytvořili tím atmosféru, která převrátila psychologickou výhodu na stranu domácích. Tradice zpěvu národní hymny před zápasem se uchytila a postupně rozšířila i do dalších sportů.

Hymny fotbalových klubů jako zrcadlo aktuálních hudebních trendů

Jsme dostatečně hrdí na to, abychom přidali i druhou sloku? O hymnách od Česka po Afriku

Čeští biatlonoví fanoušci (ilustrační foto)

O národní hrdosti a o hymnách, které ji většinou demonstrují, debatovali ve středečním ArtCafé socioložka Klára Plecitá a hudební publicista Pavel Klusák.

Muzikolog Miloš Zapletal v ArtCafé rozebíral české fotbalové hymny. Podle jeho slov se hymny žánrově proměňovaly v čase a reflektovaly hudební trendy. Dobrým příkladem může být repertoár fotbalového klubu Sparta. Ve 30. letech jejich hymna zněla v tóninách dechovky, v 90. letech tribunami duněl hospodský metal skupiny Alkehol, následovala pop-rocková píseň Petra Jandy Zpívej, kdo jsi Sparťanem. A podobným vývojem prošly i fotbalové hymny Slavie. Ještě v 60. letech dechovka Naše věčná Slávie Stanislava Procházky, následoval country rock Františka Ringo Čecha Kluci zlatí, euro-pop Slávie do toho Karla Wágnera, až po současné hymny Slávie bíločervený! Jana P. Muchowa nebo hiphopová Vždycky jsme s váma.

Všechny zmíněné skladby staví na rytmické stránce s hutným základem. To potvrzuje i Jan P. Muchow: „Záleží především na melodii, aby to bylo chorálově zpívatelné a rytmické.“

Těmi nejpovolanějšími skladateli jsou fanoušci

Fotbal jako umělecké téma. Němec do detailu rozebral nejsledovanější zápas v historii

03821715.jpeg
Umělec Harun Farocki se ponořil do utkání mezi Francií a Itálií ve finále mistrovství světa v roce 2006. Videoinstalace nazvaná příznačně Deep Play ukazuje nejen vliv FIFA a moc televizních režisérů, ale i reakce samotných protagonistů celého zápasu - hráčů, trenérů, publika i policie. Dvou a půl hodinové video vystavuje umělecký prostor Life ve francouzském městě Saint Nazaire.

V průběhu let fotbalová Slavia několikrát oslovila Jana P. Muchowa, aby vytvořil hymnu klubu. Ten však oponoval, že hymna klubu by měla vzejít zespodu a měli by s ní přijít sami fanoušci, jako tomu bylo například u FC Liverpoolu a skladby You'll never walk alone od Gerry & The Pacemakers, která zní před každým zápasem nepřetržitě již od roku 1964. Nakonec ale opravdu přišlo demo od fanoušků, cover verze skladby Go West od Pet Shop Boys, kterou slávističtí fanoušci přezpívali. Základem byl nápěv Slavie bíločervený, ke které Muchow složil celé sloky a Pavel Zuna zbylý text.

Podle fotbalového novináře Karla Häringa přijde většina hymen opravdu od fanoušků. Buď vznikají z krátkých nápěvků, nebo si příznivci osvojí celou skladbu. „Význam textu pak často umocňují i prožité události spojené s klubem, jako tomu bylo v případě FC Liverpool po největší britské tragédii na stadionu Hillsborough v roce 1989. Fotbalové hymny protivníků se často přezpívávají s hanlivým až urážejícím podtextem. Takové provokace k anglickému fotbalu patří.

„V britských novinách se pak často chorálům a nápěvkům věnuje pozornost i následující den,“ zmiňuje Karel Häring.

Chybí nám český fotbalový hit

Dva nula. Film, emoce a frustrace na fotbale

02752444.jpeg

Do kin vstoupil výrazný dokument Dna nula, založený na záběrech, pořízených statickými kamerami, namířenými do hlediště fotbalového stadionu pražské Sparty.

Podle Jana P. Muchowa jsou ve fotbalových hymnách nejdůležitější samotná slova a celkové poselství skladby. „Zároveň melodie sama nemůže být příliš složitá, aby se dobře zpívala. Obsah slov musí vyjadřovat emoci fanouška.“ Miloš Zapletal k tomu doplňuje, že klíčový je skoro u všech fotbalových hymen refrén. „Dobře složená hymna vám musí zrychlit tep, stimulovat tělo a vyvolávat emoce. Důležitý je patos a jásavost. Proto se tomu říká chorály, i když s těmi středověkými nemají moc společného,“ upřesňuje Zapletal. Specifická situace pak nastává u menších tuzemských klubů, kde často zní punk, hard rock a další žánry tvrdé hudby.

V Čechách zatím nevznikl hit, který by se z fotbalových tribun přesunul do hitparád. Takovým příkladem jsou bezesporu New Order se skladbou World in Motion, složenou pro fotbalové mistrovství v roce 1990. Muchow by si proto do budoucna přál, aby nějaký tuzemský klub našel českou písničku, která je tady léta, jen si neuvědomujeme, že by se mohla stát novou fotbalovou hymnou, jako tomu bylo třeba u FC Liverpool.

A jaké další fotbalové hymny a songy do vysílání vybral hudební dramaturg Michal Pařízek? Poslechněte si celé ArtCafé.

Spustit audio

Související