Ze slezského parlamentu do sídla slezského prezidenta. Projděte se s námi jednou z nejmenších korunních zemí habsburské monarchie
Samostatnou korunní zemí bylo Rakouské Slezsko v letech 1741 až 1918, zemské uspořádaní se ale posléze udrželo i v nově vzniklém Československu až do roku 1928. A do té doby v Opavě úřadoval i slezský zemský prezident, ten poslední se jmenoval Josef Šrámek. Procházku slezskou Opavou připravil Ivan Motýl.
„Za monarchie to byla druhá nejmenší korunní země v habsburské říši. Snad proto se tady nepoužíval termín místodržící Slezska, protože držel příliš malou zemičku. Místodržícího nahradil post zemského prezidenta,“ vysvětluje Zdeněk Kravar, vedoucí oddělení pro správu fondů a sbírek Zemského archivu v Opavě.
„Pro Habsburky byla ztráta Slezska s centrem ve Vratislavi těžkou ranou, neboť to byla jedna z nejbohatších zemí monarchie,“ vypráví historik a připomíná výrok Františka Štěpána Lotrinského, manžela císařovny Marie Terezie: „Raději Turky před Vídní, raději odstoupit Nizozemí Francii, raději jakýkoliv ústupek ve prospěch Bavorska než se zříci Slezska.“
Stalo se. Po roce 1742 zůstalo Marii Terezii pouhých třináct procent z někdejšího Slezska: Těšínsko, Opavsko, Krnovsko a Jesenicko. A cesta z Opavy do Těšína náhle vedla přes nepřátelské území, neboť i takzvané Hlučínsko se stalo vítěznou kořistí pruských králů. Císařovna ustavila novou korunní zemi s názvem Rakouské Slezsko a úřady byly z Vratislavi přeneseny do Opavy, nového hlavního zemského města.
Čtěte také
Opava napřed dostala královský zeměpanský úřad, ale po správních reformách v monarchii po roce 1848 i zemskou vládu, zemský sněm a slezského zemského prezidenta. Archivář a historik Zdeněk Kravar nás provede galerií slezských prezidentů ve slezském parlamentu, který je dnes sídlem Zemského archivu, poté se vydáme do zemské sněmovny a k majestátní budově Slezské zemské vlády. Třípatrový vládní palác byl dokončen v roce 1874, ale ve vlysu má dnes jiný nápis: Slezská univerzita.
Naše putování pokračuje směrem k Bezručovu náměstí, kde stojí budova Zemského finančního ředitelství ale třeba i Zemského ředitelství pošt. Z náměstí zamíříme ke Slezské zemské nemocnici a posléze na hřbitov. Jak také jinak, věčným „slezským spánkem“ tam dřímá řada osobností korunní země Slezsko a místo svého posledního odpočinku mezi nimi našel i jeden ze slezských prezidentů Olivier Marquis de Bacquehem.
Výlety s Vltavou
Letní putování po kulturních krajinách, cesty za příběhy i uměním v pětidílných cyklech reportážního charakteru.
Vysíláme ve všední dny 8:40, v repríze pak v 16:30.
Související
-
Odstup je pro poznání důležitý, poválečnou dobou bych se zabývat nemohl, říká kunsthistorik
Je historik při bádání odsouzen k samotě? Hostem Evy Lenartové byl ve Vizitce historik umění, pedagog a také kreslíř Pavel Šopák.
-
Místo příliš malé na to, aby tu žila menšina. Lanovka nad Landekem fabuluje nad budoucností Slezska
Spisovatel Petr Čichoň se ve své nové knize Lanovka nad Landekem vrací do rodného Slezska. Příběh knihy přivádí čtenáře do blízké budoucnosti.
-
Historismus, secese i moderna. Ostravské radnice napříč architektonickými dekádami
Budovy radnic, jakožto hlavních sídel městské správy, obvykle patří k nejhonosnějším stavbám ve městě. My se v novém seriálu Mozaiky podíváme na pětici ostravských radnic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
