Zděšen a okouzlen. Souzvuk z básní a krátkých zamyšlení Ladislava Dvořáka
Rozhlasová antologie básní a krátkých textů ze souboru Sentence českého básníka a spisovatele Ladislava Dvořáka, od jehož narození letos uplyne 100 let. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Básník, prozaik a autor knih pro děti Ladislav Dvořák (1. prosince 1920 – 22. června. 1983) se narodil před sto lety v Krásněvsi u Velkého Meziříčí v rodině kováře. Poválečná studia bohemistiky a srovnávací literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončil kvůli politickým prověrkám, poté střídal dělnická a úřednická zaměstnání. Až koncem šedesátých let mohl působit jako nakladatelský redaktor, později byl knihovníkem ve Slovanské knihovně. Po podpisu Charty 77 byl propuštěn. Do své smrti pracoval opět manuálně a jako korektor. Zemřel v Rokycanech roku 1983.
Čtěte také
Dvořákovu poezii (jejíž ukázky se v rozhlasovém Souzvuku prolínají se svědeckými zápisy z posmrtně vydaných Sentencí) charakterizuje mimo jiné tematická kontinuita, zejména v zobrazení údivu nad řádem přírody i kosmu; věrnost (nejen) krajině a rodu – zemitého Horácka. Ovšem i reflexe neúhybnosti a organického růstu, symbolizovaných motivem stromu.
Jemnou stylistickou organizovanost a hravost básník exponoval již v knize Srdeň a naplno toto gesto rozvinul v poslední (nejprve jen v samizdatu publikované) sbírce Hle nyní. Téměř celá je protkaná básnicky „šifrovanými“ reáliemi, aluzemi, dedikovanými poctami, motty oblíbených autorů a citátovými postskripty. Ty tvoří organickou součást sdělení jednotlivých textů i hodnotovou identifikaci se společenstvím přátel umělců.
Čtěte také
Občas Dvořák text stylizuje jako přiznání – spojené s litanickým zaříkáváním (jednou z pradávných rolí poezie). Zadrhlost dikce či „zděděná“ málomluvnost tvoří jeden pól, druhým je hra s pojmenováním, idiomy, významy, rytmem a refrény, tíhnutí k nenápadnému experimentu. Jde ale i o hru ve vážnějším slova smyslu, kdy je v sázce nepokleslá existence, snaha obstát zde zaživa (a v díle po smrti). „Paradoxní pravdu světa“ zde vyjadřuje Ladislav Dvořák někdy s obdivuhodným, stoickým humorem, kotvícím možná v kořenech venkovského dětství či v protrpěném amor fati, vedoucímu k mužnému vyrovnání a k víře v harmonii celku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.