Zdeněk Mahler: Erbovní znamení. Básnický příběh věnovaný Vladislavu Vančurovi

26. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladislav Vančura: Markéta Lazarová

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Před 130 lety se narodil Vladislav Vančura, jeden z nejoriginálnějších prozaiků české literatury 20. století. Jeho osobnost si na Vltavě připomínáme také hrou Erbovní znamení. Zdeněk Mahler v ní zpracoval okolnosti předcházející Vančurovu zatčení v květnu 1942, kterým gestapo reagovalo na umělcovy neskrývané protiokupační postoje a zapojení do odboje. S Eduardem Cupákem v hlavní roli poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Hudební improvizace: Vladimír Truc
Osoby a obsazení: otec (Eduard Cupák), dcera (Helena Friedrichová), vdova (Blanka Bohdanová), Tomáš (Jiří Štěpnička), sběratel (Václav Voska), pobočník (Ilja Prachař), pacient (Jan Teplý), herečka (Drahomíra Fialková), herec (Bohumil Švarc), pořadatel (Jiří Mikota) a německý hlas (Vladimír Fišer)
Dramaturgie: Jaroslava Strejčková
Režie: Jiří Horčička
Natočeno: v roce 1981

Svou literární práci Vladislav Vančura po celý život spojoval s veřejnou činností. Jako čelný představitel meziválečné avantgardy byl prvním předsedou sdružení Devětsil. V roce 1921 vstoupil do KSČ s přesvědčením o nutnosti společenských proměn. I jeho dílo vyrůstá z potřeb nastolit nový řád lidských vztahů i uměleckých hodnot. Na jaře 1929 však vystoupil spolu s dalšími šesti spisovateli (Marií Majerovou, Helenou Malířovou, S. K. Neumannem, Josefem Horou, Ivanem Olbrachtem, Jaroslavem Seifertem) proti gottwaldovskému vedení, za což byl ze strany vyloučen.

Čtěte také

Ve třicátých letech se stal předsedou České filmové společnosti, která sdružovala pokrokové filmové tvůrce a teoretiky, a spolupracoval s nakladatelstvím Družstevní práce. Nastupujícímu fašistickému režimu otevřeně odporoval na veřejných shromážděních, prostřednictvím četných protestů, ale i ve své literární a publicistické tvorbě. V období nacistické okupace se zapojil do odboje. Jako předseda Národního revolučního výboru inteligence kolem sebe soustřeďoval významné vědce, umělce a politiky. Za svou protifašistickou aktivitu byl 12. května 1942 zatčen gestapem, vyslýchán, mučen a za stanného práva 1. června téhož roku popraven.

Mahlerova hra, která se inspirovala obdobím těsně předcházejícímu zatčení, zachycuje dilema umělce, jehož se nepřátelský režim snaží zlomit nabídkou spolupráce a klidného života v ústraní, výměnou za zradu dosavadního díla a popření vlastních názorů. Hlavní hrdina hry mefistofelské nabídce čelí v kruhu svých nejbližších, před očima dospívající dcery, kterou by rád uchránil bolestné ztráty, jen ne za cenu kolaborace s nacistickým režimem.

Eduard Cupák

Rozhlasové inscenaci předcházel televizní film s názvem Rytíř, který v roce 1975 natočila režisérka Marie Poledňáková, v něm si spisovatele zahrál Vladimír Ráž. V Českém rozhlase hru režíroval v roce 1981 Jiří Horčička, který do hlavní role obsadil Eduarda Cupáka, ten v předchozím televizním zpracování stál na pomyslném druhém břehu v uniformě vyšetřovatele gestapa. V působivém rozhlasovém zpracování jsou dále ke slyšení Helena Friedrichová, Blanka Bohdanová, Jiří Štěpnička, Václav Voska, Ilja Prachař, Jan Teplý.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Renata Venclová
Spustit audio

Související