Zdeněk Klauda: Dodnes si říkáme, jaká je škoda, že J. J. Ryba nenapsal žádnou operu

Zdeněk Klauda
Zdeněk Klauda

Dirigent, klavírista a vedoucí hudební přípravy Národního divadla Zdeněk Klauda je velkým propagátorem díla Antonína Rejchy a Jakuba Jana Ryby. Nejen o nových nahrávkách jejich skladeb mluvil ve vltavské Vizitce s Danielem Jägerem.

Narodil ve stejný rok jako Ludwig van Beethoven, z rodné Prahy emigroval do Vídně, hrál v orchestru v německém Bonnu a „skončil“ jako ředitel pařížské konzervatoře. „Ve své době to byla důležitá osobnost, ale po smrti se nad ním zavřela voda a systematicky se mu pak už nikdo nevěnoval,“ řekl host vltavské Vizitky Zdeněk Klauda o skladateli a pedagogovi Antonínu Rejchovi (1770 – 1836). Právě nahrávka s Rejchovým Requiem díky Klaudovi vychází 9. září na značce Nibiru.

Zdeněk Klauda

Ke spolupráci na albu přizval Zdeněk Klauda svůj soubor L´Armonia Terrena a také čtyři sólisty: Emöke Baráth, Markétu Cukrovou, Krystiana Adama a Tomáše Šelce. Oproti předchozí, tři desítky let staré nahrávce nechybí na té od Klaudy a spol. závěrečná fuga, jejíž notový zápis byl původně součástí Rejchovy učebnice skladby. Na novém albu je tak Requiem v kompletní podobě a na nosičích vychází ve světové premiéře.

Album Zdeněk Klauda vydává i proto, aby Rejchův nedoceněný talent mohlo poznat co největší publikum. Doufá také, že Requiem se začne častěji hrát na koncertech. „Je to velká skladba. Pořadatelé často neví, jak bude na posluchače působit, a proto si netroufnou zařadit ji na program. Rejcha je ale obecně nedoceněný skladatel, známý byl doteď spíše jen jako autor dechových kvartetů.“

Stabat mater je Rybova jednička

Dlouholetý zájem o klasicistní hudbu přivedl Zdeňka Klaudu k zájmu o tvorbu Jakuba Jana Ryby (1765 – 1815). Ve Vizitce mluvil o organizaci rybovského festivalu v Rožmitále pod Třemšínem a v Praze, letos proběhl už druhý ročník, i o realizaci nahrávky Rybova oratoria Stabat mater. I to vyjde na značce Nibiru.

Zdeněk Klauda

 „Je to skladba plná zvukomalebných prvků, hotové drama v hudbě. Dodnes si říkáme, jaká je škoda, že Ryba nenapsal žádnou operu. Předpoklady vytvořit hudebně dramatické dílo měl,“ míní Klauda s tím, že Stabat mater je podle něj číslem jedna mezi zhruba třemi stovkami dochovaných Rybových kompozic a na 99 % už  nebude nalezeno nic, co by ji předčilo.

Na otázku, zda je šance, že se ještě objeví nějaké neznámé Rybovy skladby – autor jich napsal okolo patnácti set – Zdeněk Klauda odpověděl: „Ta šance tu ještě pořád je. Ryba nebyl na Rožmitálsku oblíbenou osobou, byl to člověk spravedlivý, ale zásadový a nekompromisní. Když zemřel, nikdo si neuvědomil, kdo vlastně odešel. Pro lidi to byl vesnický kantor. Zůstala po něm halda papírů, která se použila na ledacos, přitom se třeba mohlo jednat o jeho vrcholná díla. Jestli se něco objevuje nyní, jsou to opisy skladeb, které už se někde hrály.“

Proč založil Zdeněk Klauda soubor L´Armonia Terrena, proč se Rybova Česká mše vánoční hraje o tón níž a jak vidí budoucnost Opery Národního divadla pod vedením Pera Boye Hansena? Poslechněte si celou Vizitku.