Zbyněk Hejda: Z Cerekve pěšky do Horní Vsi. Listování v díle básníka, esejisty a překladatele
Literárně-hudební pásmo z deníkových zápisků ze šedesátých let a básní, pocházejících z vrcholných sbírek Blízkosti smrti a Valse melancolique, je sestaveno z textů, které odkazují na básníkovy rodové vysočinské kořeny. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Zbyněk Hejda (2. 2. 1930 v Hradci Králové – 16. 11. 2013) byl básník, esejista, překladatel z angličtiny a němčiny. Po maturitě (1949) na gymnáziu v Hradci Králové studoval v letech 1949–53 filozofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak do roku 1958 působil jako asistent na katedře dějin dělnického hnutí. V letech 1958–68 pracoval ve Vlastivědném středisku Pražské informační služby, roku 1968 se stal redaktorem a zástupcem šéfredaktora nakladatelství Horizont (časopis Tvář). Od roku 1969 pracoval v antikvariátu, odkud byl nucen po roce 1977 odejít, v letech 1981–89 byl zaměstnán jako domovník.
Autor básnických sbírek (Všechna slast, Blízko smrti, Lady Felthamová, Pobyt v sanatoriu, Nikoho tam nepotkám, Valse melancolique). V překladech z němčiny a angličtiny se zaměřuje na poezii, blízcí jsou mu němečtí expresionisté G. Trakl a G. Benn. Překlady přispíval do časopisů, v 70. a 80. letech vydával své překlady v samizdatu. Souborně jeho překladatelské dílo vyšlo pod titulem Překlady (Praha, Aula 1998).
Účinkují: David Matásek a Radim Vašinka
Připravil: Miloš Doležal
Režie: Ivan Chrz
Hudbu Bély Bartóka vybral Michal Rataj.
Natočeno v roce 2005.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Otakar Brůna, Zdeněk Zábranský: Hra soudního rady Wendlera. Kostka a Adamíra převrací vzorce chování
-
Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.