Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese

Jakub Arbes byl český spisovatel a novinář žijící mezi lety 1840–1914. Narodil se na Smíchově a do této čtvrti zasadil také celou řadu svých děl. Měl velmi blízko k Janu Nerudovi, který byl jeho učitelem při studiích na reálce.

V české literatuře zavedl Jakub Arbes žánr romaneto – krátký prozaický útvar s napínavým dějem a námětem inspirovaný tajemnem či neobvyklým jevem, který je ale možné racionálně vysvětlit.

Svou novinářskou dráhu začínal v redakci časopisu Hlas v roce 1867. Později se stal odpovědným redaktorem Národních listů. Za své protirakouské články v tomto periodiku byl odsouzen na 15 měsíců vězení, které strávil v České Lípě. Společně s Mikolášem Alšem vydával časopis Šotek, kde uplatnil svůj smysl pro satiru.

Krátce působil jako dramaturg Prozatímního divadla. K jeho nejznámějším dílům patří romaneta Newtonův mozek a Svatý Xaverius nebo sociální romány Akrobati či Anděl míru.

Zbožný Tomáš

Hlavní hrdina Arbesovy povídky se každý rok na svůj svátek vydává pomodlit ke svému patronovi svatému Tomáši. Každoroční pobožnost absolvuje nehledě na počasí oblečen v prostém letním šatu a bos a cestu z malostranského kostela domů na Smíchov si krátí ve své oblíbené hospodě U Montágů.

Tam se opije, ačkoli se opakovaně dušuje, že už se toho nikdy nedopustí. Co se stane, když ho příbuzný vyláká domů lstí a opilý Tomáš si myslí, že je jeho milovaná dcerka nemocná? Povídka ze sbírky Předměstské arabesky.

Blíženci

Stejní a přesto jiní. To jsou dva jednovaječní bratři, kteří i přes na chlup stejný vzhled mají zcela jiné povahy a osudy. Zatímco starší bratr je ztělesněním jemnosti, klidu a snílkovství, starší je bujarým srdcem každé společnosti a hrdina každým coulem.

Životní cesty bratrů se velmi brzy rozdělí. Starší se začne věnovat hudbě, mladší si vydobude místo na slunci jako armádní plukovník. Po třiceti letech přijde jeden z bratrů s teorií, proč si jsou oba vzhledově blízko a zároveň povahově tak daleko.