Zbečenský statek je památkou lidové architektury. Podobnou stavbu v jeho okolí neuvidíte

Čtěte takéV jednom z paláců na Hradčanech si můžete prohlédnout Gobelínový sál nebo pracovnu premiéra

Hamousův statek ve středočeské obci Zbečno se na rozdíl od jiných podobných stavení podařilo dodnes zachovat jako ukázku lidové architektury. „V Hamousově statku se do roku 1992 trvale bydlelo. Bydlel tady pán, který se věnoval zemědělství, tudíž stát tento objekt odkoupil za účelem prezentace vesnického bohatšího statku. Tím, že tady pán bydlel od svých šestatřiceti do pětaosmdesáti let, tak se o stavení a celý areál staral, například včas vyměnil střešní krytinu. Zachovaly se tady stáje, konírna, prasečák, ovčín, kravín, ale hlavně ta roubená budova, kterou můžeme dnes označit za nejstarší a nejvýznamnější stavbu vesnického charakteru na Křivoklátsku,“ říká správce Hamousova statku Luboš Vokoun.

Spodní komora |foto: Kristýna Dolejšová

Můj průvodce mi prozrazuje, podle koho se tato usedlost nazývá. „Hamousův statek jsme pojmenovali podle Hamousů, kteří podle pramenů patřili mezi významnější hospodáře. Hamousové tady byli dva, starý a mladý. Mladý byl zbečenským rychtářem a starý, jeho otec, se zasadil o to, že původní středověký dům nezboural, ale pouze ho rozšiřoval. Prakticky tak tady pro nás zachoval tu část, která je z roku 1577 a dneska je nejcennější.“

Vystavuje sklo, módu i fotografie. Exponátem je ale i samotná novorenesanční budova UPM

• Upravit
• Smazat

Reliéfy s vyobrazením řemesel od Antonína Poppa a Bohuslava Schnircha, které zdobí oblouky oken na hlavním průčelí, napovídají, k čemu tato novorenesanční stavba na pražském Josefově slouží. Do budovy Uměleckoprůmyslového muzea v Praze postavené na konci 19. století podle návrhu Josefa Schulze se lidé chodí dívat na minulost i současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu. Současně ale obdivují také budovu samotnou, především bohatou výzdobu interiérů.

Návštěvníci se během prohlídky podívají jak do této nejstarší části, která se nachází blíže kostelu, tak do dalších částí, které byly postaveny v 18. století. „Do stavení se vchází středem. Vejdeme do síně, naproti nám vidíme černou kuchyni s chlebovou pecí, po pravé straně obytnou část a po levé zase komorovou. Obytnou část tvoří velká a malá světnice,“ popisuje Luboš Vokoun.

Po prohlídce obytné části, dvou komor nad sebou a nahlédnutí do černé kuchyně mohou návštěvníci sestoupit po schodišti mezi komorami a černou kuchyní do dvou sklípků, které sloužily jako sklad piva, vína, ovoce a zeleniny. Po dřevěné rampě za komorami zase vejdou do výměnku s kuchyní. Podívat se mohou také na dvůr.

Pohled ze síně na komorovou část a vstup do sklepa |foto: Kristýna Dolejšová

Prohlídka Hamousova statku je volná. „Ve velké světnici návštěvníkům představím historii objektu, případně okolí. Následně si samostatně procházejí jeho jednotlivými částmi. Prohlídka není časově omezená. Záleží na každém, jak dlouho tu zůstane,“ dodává na závěr správce statku Luboš Vokoun.

Hamousův statek patří pod správu státního hradu Křivoklát, který se nachází nedaleko, a tak si můžete udělat výlet i tam.