Zázračné zrození víry a magické přírody. Sebevědomé zahájení koncertní sezóny Moravské filharmonie Olomouc

7. říjen 2022

Švýcarský dirigent Christian Knüsel miluje vysoké hory své země a také na ně podniká výlety. „Připadám si často jako horský vůdce, když z dirigentského stupínku pomáhám zdolávat úskalí skladby a zároveň hráčům i publiku odkrývám její krásy“, uvedl Christian Knüsel pro Český rozhlas. S Moravskou filharmonií Olomouc zahájil 22. září 2022 v Redutě její 77. sezónu a vydařený večer korunoval výkon violoncellisty Christopha Croisé.

Večer s názvem Zázračné zrození víry a magické přírody uvedla zejména díky uhrančivému sólu flétny jedna z nejpopulárnějších skladeb Clauda Debussyho Faunovo odpoledne (1892–1894). V preludium podle básně Stéphana Mallarméa jde dle slov skladatele o sled obrazů, v nichž plynou touhy a sny fauna v odpoledním horku. „Všude se Debussy jeví jako duch novátorský: jeho výhodou bylo, že při veškeré nezvyklosti techniky uměl své hudbě vdechnout dráždivou krásu a galského ducha“, charakteristika Václava Holzknechta z 60. let je stále aktuální.

Zahajovací koncert nové sezóny Moravské filharmonie Olomouc ze dne 22. září 2022

V souvislosti s dílem Schelomo s podtitulem Hebrejská rapsodie pro violoncello a orchestr (1916) napsal její autor Ernest Bloch svému příteli Philipu Halemu: „Je to židovská duše, která mě zajímá, komplexní, zářící, znepokojená duše, kterou cítím, jak rezonuje celou Biblí; naivita patriarchů; násilí, které je patrné v prorockých knihách; láska ke spravedlnosti; smyslnost Písně Šalomounovy. To vše je v nás; to vše je ve mně a je to ta lepší část mě. To vše se snažím v sobě slyšet a přepsat do své hudby.“ Schelomo zaníceně přednesl mladý violoncellista Christoph Croisé, který komponuje také vlastní skladby ovlivněné různými styly, od baroka a klasiky až po jazz a elektronickou hudbu. V samotném závěru Koncertu klasika zazní jako doplněk Dvě romance z nejnovějšího alba Christopha Croisé,  které věnoval polozapomenutému švýcarskému skladateli Joachimu Raffovi.

Ludwig van Beethoven je jen jeden jediný! To je naprosto zřejmé i z poslechu jeho neheroické Symfonie č. 6, zvané Pastorální (1808). Dramaturgyně koncertu Ivana Kalina Tabak v této souvislosti uvádí, že jde o jedno z mála programních děl z okruhu Beethovenovy symfonické tvorby. Zrcadlí se v něm jeho úcta a láska k přírodě, která mu ve zlých časech nespočetněkrát nabídla útěchu během dlouhých procházek lesem na vídeňském venkově.

Spustit audio

Související