Zažila období radosti, rozkvětu, ale i zklamání a deziluze. Jaká bude Státní opera v novém?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Budova zrekonstruované Státní opery

V neděli 5. ledna 2020 bude po bezmála tříleté rekonstrukci znovu otevřena budova Státní opery v Praze. Této události, historickým souvislostem i budoucímu směřování operního domu, který je součástí Národního divadla, byla ve čtvrtek 2. ledna věnována celá vltavská Mozaika.

Dnešní Státní opera stojí na místě, kde předtím stálo Novoměstské divadlo postavené podle projektu Josefa Niklase. Stav lehké dřevěné konstrukce doba nutně poznamenala. Německá většina v tehdejším Zemském sněmu prosadila stavbu nové budovy, pro kterou oslovila renomovaný vídeňský architektonický ateliér Fellner a Helmer. O okolnostech stavby i o budově samotné jsme mluvili s historikem architektury Richardem Biegelem.

Rekonstrukce Státní opery: Jeviště a zázemí

V budově dnešní Státní opery v Praze se poprvé hrálo 5. ledna roku 1888. Tehdy tam sídlilo Nové německé divadlo a jeho provoz byl zahájen operou Richarda Wagnera „Mistři pěvci norimberští“. Budova měla v následujících desetiletích poměrně komplikovaný osud. Zažila období radosti, rozkvětu, ale i období zklamání a deziluze. Do jednotlivých etap historie tohoto operního domu jsme nahlédli společně s dramaturgyní Jitkou Slavíkovou.

Státní opera (Prag. Neues Deutsches Theater) na dobové pohlednici

K pražské Státní opeře vždy patřil i balet. Taneční vědkyně a publicistka Zuzana Rafajová s námi nahlédla do historie baletu této scény, na které se uplatnili i zástupci avantgardních proudů jako Saša Machov nebo Milča Majerová, ale i tanečníci a tanečnice světového významu, mezi nimiž byla i hvězdná Margot Fonteyn.

Rekonstrukce Státní opery: Jeviště a zázemí

Rekonstrukce Státní opery, která začala v březnu 2017, měla původně stát kolem 900 milionů korun. Nakonec se ale prodražila na 1,3 miliardy. Největší zásahy do výsledné ceny byly dva. První souvisel se změnou technologie točny. Byla nakonec vyrobena úplně nová. A poté zde byly problémy například se vzduchotechnikou. Průběh celé rekonstrukce Státní opery nám v rozhovoru popsal vedoucí projektového týmu Jan Křístek.

Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery

Beethovenův Fidelio, Verdiho La traviata, Aida nebo Nabucco, Pucciniho Madama Butterfly a Tosca. Tyto repertoárové tituly už figurují v programu zrekonstruované Státní opery v Praze na několik následujících měsíců, kdy se postupně bude obnovovat divadelní provoz. Všechny ale zajímá, jak bude tato scéna umělecky profilována v delším časovém horizontu. I o tom jsme mluvili s uměleckým ředitelem souborů Opery Národního divadla a Státní opery Perem Boyem Hansenem.

Karl-Heinz Steffens, hudební ředitel Státní opery

Nor Per Boye Hansen je uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery  a ta má dva hudební ředitele. Pro Národní divadlo je to Jaroslav Kyzlink a pro Státní operu Karl-Heinz Steffens. Zatímco Jaroslav Kyzlink je v našem kontextu etablovaným dirigentem, v případě jeho německého protějšku pro Státní operu se jedná o umělce, který u nás dosud není známý. V rozhovoru s ním nás zajímalo, s jakými pocity přichází do Prahy formovat soubor Státní opery.

Tři historická operní místa v Praze – Národní divadlo, Stavovské divadlo a Státní opera – představují velkou výzvu, jak je umělecky formovat, dramaturgicky profilovat, a to i s přihlédnutím k silné návštěvnické skupině cizinců, turistů. S šéfdramaturgem souborů Opery Národního divadla a Státní opery Ondřejem Hučínem jsme se v rozhovoru věnovali ohlédnutí za tím, co znamenalo, když šla budova Státní opery před bezmála třemi lety do rozsáhlé rekonstrukce.

Eva Urbanová

Státní opera bude v neděli 5. ledna slavnostně znovuotevřena galakoncertem. Dramaturgie večera připomene jednotlivé éry této pražské divadelní budovy. Pod taktovkou nového hudebního ředitele Karla-Heinze Steffense vystoupí řada domácích i zahraničních pěveckých sólistů, mezi nimi i sopranistka Eva Urbanová.

0:00
/
0:00

Znovuotevření budovy Státní opery v Praze s napětím očekávají divadelní a hudební publicisté. Radmila Hrdinová, Helena Havlíková, Lenka Šaldová, Josef Herman a Jozef Červenka vesměs předpokládají rozšíření světového repertoáru, výraznou profilaci dvou stávajících operních souborů Národního divadla a Státní opery a nové inscenace, které budou sledovat světové divadelní trendy.