Zásadním objevem v takzvané vysoké literatuře pro mě byly povídky Bruna Schulze, říká Janusz Klimsza

12. srpen 2023

Ze své knihovny vybírá režisér, herec, překladatel a básník Janusz Klimsza. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková. Natočeno v roce 2022.

„Dva soubory povídek Skořicové krámy a Sanatorium na věčnosti se týkají Schulzova rodného města,“ říká Janusz Klimsza. „Schulz se po celý život téměř nehnul z rodné Drohobyče. Povoláním výtvarník psal prózu veskrze impresionistickou, kde sám jazyk je barvou, malbou, plátnem i námětem. Nostalgický svět, v němž konec rakousko-uherské monarchie prostupuje svět chasidských mudrců, reprezentovaný jeho otcem, je komplexní jako vesmír.“ Bruno Schulz zahynul 19. listopadu před 80 lety. „Jako kreslíře si jej vybral referent místního gestapa, bývalý vídeňský stolař Felix Landau, aby vymaloval dětský pokoj freskami ilustrujícími pohádky bratří Grimmů. Fresky skutečně vznikly a tím podnítily závist jiného nacistického činovníka, nějakého Karla Gunthera, jenž nemaje svého Žida, jak tenkrát bylo v módě mezi nacistickými pohlaváry, zastřelil Schulze, když se ten vracel z Judenrathu, kam šel pro příděl pečiva. Velký mág slova zemřel na trávníku uprostřed činžovních domů secesního města, třímaje v ruce chleba,“ připomíná v Knižním pólu Janusz Klimsza.

Spustit audio

Související