Zaposlouchejte se do gamelanu z Kanady a čtyř ženských hlasů ze severu Evropy

Evergreen Club Contemporary Gamelan, to je osm výtečných kanadských muzikantů, si zamilovali indonéskou hudbu a začali si osvojovat už od roku 1983. Hrají jak své vlastní úpravy tradičních i současných indonéských skladeb, ale vytvářejí i nové kompozice. V širokém sortimentu bronzových a dřevěných nástrojů převažují, jak už to u gamelanu bývá, bicí nástroje, na které se hraje kladívky nebo paličkami. Některé připomínají malý vibrafon nebo marimbu.

Nejtypičtější jsou soustavy různě velkých gongů, ale z nahrávky uslyšíme i údery bubnů s oboustrannou blánou tvaru konga, jaké známe třeba z hudby africké nebo jihoamerické. A uslyšíme i nástroj strunný a dechový. Kacapi připomíná naplocho položenou citeru s mnoha strunami ve tvaru podlouhlého obdélníku a suling je bambusovou flétnou různých délek a tudíž i výšek tónu.

Hodina vlka

Skupina finských zpěvaček se jmenuje Suden Aika (hodina vlka) interpretuje vlastní písně, často složené na tradiční texty finského národního eposu Kalevala z Karélie. Hudbu píše Liisa Matveinen, ale mnoho skladeb pochází také z pera dřívější kapelnice Tellu Turkky. K dalším členkám patří Katariina Airas, která mimo jiné působí jako teoložka v rámci finské luteránské církve, etnomuzikoložka Karoliina Kantelinen a Veera Vioma, která vyučuje lidový a popový zpěv a hru na klavír.

Dámy zpívají čtyřhlasně bez doprovodu anebo se neokázale doprovázejí na finské hudební nástroje. K nim samozřejmě nemůže nepatřit kantele různých velikostí a rozličného počtu strun, dále drobné perkuse, flétny a také moraharpa, nejstarší dochovaný typ nyckelharpy, jaká byla objevena ve švédském městě Mora. Její zvuk je spíše hlubší, připomínající violu až violoncello. Struny na pražcích se nemačkají prsty, ale pomocí dřevěných klávesových kolíků.