Zapomenutý ostrov klidu. Bývalý klášter v Roudnici nad Labem dnes slouží jako fara
Místo s neuvěřitelným geniem loci, které přímo vybízí k zastavení se a zklidnění. Bývalý klášter augustiniánů - kanovníků je dominantou Roudnice nad Labem. Stavba dnes funguje jako fara, ale své klášterní kouzlo si udržela dodnes - při prohlídce lehce zapomenete na okolní svět.
Čtěte také
„Někdejší klášter augustiniánů - kanovníků založil v roce 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic. Proč ale vůbec došlo v Roudnici k založení kláštera tohoto řádu? Jan IV. z Dražic se s augustiniánskými kanovníky seznámil při svém pobytu v Avignonu a velice si je oblíbil. Obdivoval jejich životní styl a zatoužil tento řád přivést do Čech. Původně měl v úmyslu založit pro ně klášter na Starém Městě pražském, jenomže rada Starého Města pražského nechtěla obětovat potřebné parcely na stavbu kláštera, a protože Roudnice byla město patřící do majetku pražského biskupství, tak zvolil snadnější variantu, tedy postavit klášter na místě, kde si o tom může rozhodnout sám,“ vypráví Martin Brousil, kněz Římskokatolické farnosti Roudnice nad Labem, která má své sídlo v prostorách bývalého kláštera.
Výstavbu základů kláštera měl na starosti francouzský architekt Vilém z Avignonu, dále už pokračovala parléřovská huť. V prostorách celého kláštera zaujmou jistě každého návštěvníka hlavně vzácné staré obrazy a nástěnné malby. Jedna z nejimpozantnějších nástěnných maleb objevených v tomto areálu se nachází v klášterním ambitu. „Zpodobňuje nám Pána Ježíše Krista ukřižovaného nikoliv na kříži, ale na tzv. stromě života, který má navíc podobu vinného keře. Zřejmě to bude souviset s Ježíšovým výrokem, kdy o sobě říká ,já jsem vinný kmen a vy jste ratolesti’, a možná že je to také odkaz na zakladatele Jana IV. z Dražic, protože jeho erb je mimo jiné vybaven keřem vinné révy,“ přibližuje Martin Brousil.
Po zhlédnutí kostela, kapitulní síně a ambitu pokračuje prohlídka v prvním patře, kde čeká návštěvníka bývalá klášterní knihovna, dnes fungující jako kaple. Kanonie zaniká v roce 1516 a v následujících letech klášter obývá místní chudina, v 80. letech téhož století je přestavěn pro potřeby fary, v tomto duchu je využíván dodnes.
Čtěte také
Kromě obydlí faráře je bývalý klášter místem setkávání farníků, duchovního vzdělávání, vyučování dětí a také duchovních, kulturních a společenských akcí. Je třeba zázemím Conventu Choralis, nezávislého společenství se zájmem o gregoriánský chorál, v létě se tu pak koná benefiční studentský divadelní festival. V prostředí starého klášterního chléva byl vybudován také Klášterní klub, který funguje jako kavárna.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: od května do září denně kromě pondělí, v dubnu a říjnu pouze o víkendu
Vstupné: Plné 90 Kč, snížené 60 Kč
Cesta: Z Prahy, hl. n. vlakem do zastávky Roudnice nad Labem, následně asi 5 minut pěšky.
Další informace: Prohlídky začínají v každou celou hodinu od 10.00 do 18.00, kromě 13.00. Sraz zájemců o prohlídku je před vstupem do kostela v ulici Komenského. Mimo otevírací dobu je možné klášter navštívit po předchozí domluvě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
