Založit ve Švýcarsku lesní školku bylo opravdu složité. Inspirace přišla z Česka, vypráví pedagožka Viktorie Škvarková

Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové
„O existenci lesních školek jsem se dozvěděla od kamarádky, která žije v Praze. Takže myšlenka takové školky v Ženevě pochází z Česka,“ říká zakladatelka lesních školek ve Švýcarsku a pedagožka Viktorie Škvarková.
Jednání s místními úřady popisuje jako velmi složité a těžké. „Na první schůzce mi dokonce řekli, že žádná školka nebude a nikdy nám to nepovolí – a nakonec jsme založili dokonce dvě,“ usmívá se.
Čtěte také
Úředníci v Ženevě ale nedali svá razítka jen tak. „Když jsme se ptali, jestli můžeme mít venku i suché záchody, dozvěděli jsme se, že vůbec netuší, co to znamená. Museli jsme stále vysvětlovat a popsali jsme opravdu hodně papírů,“ popisuje Škvarková.
Zatímco v Česku podle ní v tomto směru už selský rozum zvítězil, v Ženevě ani po 13 letech, co školky provozuje, chybí jejich jasné legislativní ukotvení. „Neexistuje dokument, který by říkal, co lesní školka znamená a jaká jsou její speciální pravidla, co všechno musí splňovat. Teď vlastně máme na všechno nějaké výjimky,“ kroutí hlavou pedagožka.
Pouto s přírodou
Lesní školky, které provozuje, kladou důraz na tři body: dát dítěti místo, kde má možnost poznat samo sebe, navázat kontakty s ostatními a naučit se žít venku, vytvořit si pouto s přírodou.
Čtěte také
„To, jestli dítě umí stříhat nůžkami nebo lepit, není pro nás až tak důležité. Ale všechny činnosti vycházejí z vnitřní motivace dítěte. Ostatně celý svět her je dětský, takže ony dobře vědí – a mnohem líp než dospělí –, jak si hrát. A dospělý? Ten je tam proto, aby dítě podpořil, obejmul ho, když to potřebuje, případně odpovídal na otázky. A samozřejmě, aby ho hlídal,“ dodává Škvarková.
„Pro nás v lesní školce je strašně důležité, aby děti dostávaly lásku a laskavost. Jde nám o to, aby to všechny zvládly, každé svým způsobem a tempem. Když chce některé dítě lézt na strom, tak leze, když druhé nechce, neleze,“ přibližuje klíčový přístup.
„Máme i záhonek, takže vidí, jak ze semínka něco vyroste – a musí ho nejdřív zasadit, zalévat atd.,“ dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory, ptá se Naděžda Hávová. Dozvíte se i to, jak dlouhá je ve Švýcarsku mateřská nebo kolik tam stojí „školkovné“.
Související
-
Plzeňská lesní školka si pořídila vlastní loď
Slyšeli jste někdy o školce, která má vlastní loď? Lesní školka V Zahrádce v Plzni si pořídila pramici a v úterý 30. dubna ji, společně s dětmi, poprvé otestovala.
-
Celý den v přírodě s kamarády. Školka v Suchdole nad Lužnicí otevřela lesní třídu a přijala víc dětí
Třicet přijatých dětí a asi stejný počet nepřijatých. Tak dopadl zápis v mateřské škole v Suchdole nad Lužnicí. Pak ale vznikl nápad navýšit kapacitu otevřením lesní třídy.
-
Přibývá možností alternativního předškolního vzdělávání dětí. Lesní školka je ale jen jedna
Na Vysočině postupně přibývá možností umístit své děti k alternativnímu předškolnímu vzdělávání. Příkladem je lesní školka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.