Záliba politických vůdců v uniformách je minulost propsaná do současnosti, říká etnoložka Markéta Křížová. Ukazuje to výstava Tváře války

20. květen 2021

Co znamenala válka pro její účastníky i pro ty, které zasahovala nepřímo? Co lidem kromě utrpení a smrti přinášela? Jaký měla význam pro hospodářství nebo uměleckou produkci? I o tom mluvil Ondřej Cihlář ve Vizitce s Markétou Křížovou, historičkou, etnoložkou a také spoluautorkou výstavy Tváře války, již je nyní možné vidět v pražském Náprstkově muzeu.

Markéta Křížová vystudovala historii s etnologií a chtěla se věnovat před a po-kolumbovským kulturám. Nakonec se ale velkou součástí její práce stal historický archivní výzkum a v posledních letech se věnovala hlavně zpracování pozůstalosti cestovatelů, kteří si v 19. a 20. století přiváželi z exotických cest nejrůznější předměty. Když ji kolega Ondřej Crhák přizval k přípravě výstavy Tváře války, byl to pro ni tak trochu návrat k etnologickým kořenům. Výstavu ale vnímala jako výzvu – i proto, že Náprstkovo muzeum není klasické etnografické muzeum.

Nechat vyniknout krásu a materiály

„Otevírá okno do světa druhé poloviny dvacátého století, tehdy to byla spojka s velkým světem. Zároveň je ale úzce spjaté s českými dějinami, mělo povzbudit řemeslníky a průmyslníkům otevřít cestu do světa,“ vysvětluje.

Výstava Tváře války v Náprstkově muzeu

Řada předmětů vystavených na výstavě Tváře války patří k nejstarším v muzeu, a jak Markéta Křížová připomíná, vypovídají nejen o kulturách samotných, ale také o tom, co jednotlivé sběratele včetně Emila Holuba zajímalo, co sami chtěli poznat a co chtěli ukázat krajanům. Ve Vizitce mluvila také o svém vtahu k multimediálním expozicím; bývá vůči nim ostražitá, sílu předmětů totiž mohou zbytečně přebít. I proto je pražská výstava výrazně galerijní. „Chtěli jsme nechat mluvit předměty, nechat vyniknout jejich krásu a materiály.“

Výstava Tváře války v Náprstkově muzeu

Mezi nejvzácnější artefakty výstavy patří nikdy před tím nevystavený lakovaný paraván ze 17. století, který nádherným způsobem zobrazuje povstání, na výstavě jsou ale k vidění i nehmotné souvislosti války, které se propisují do současnosti. „Je to například záliba politických vůdců v uniformách, ideál maskulinity vojáka komandujícího ostatní,“ říká Markéta Křížová. Připomíná také, že válečná terminologie nám vstupuje do běžného hovoru, lidé dnes často s něčím „bojují“, ať už je to sucho nebo epidemie.

Výstava Tváře války v Náprstkově muzeu

Jak by měla vypadat nová stálá expozice Náprstkova muzea? Jak se v českých zemích vyvíjel způsob vnímání a zobrazování indiánů a dalších lidí z tehdy exotických částí světa a jak se naší země dotýká evropská koloniální minulost? I o tom ve Vizitce Markéta Křížová mluvila.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová