Zájezdní hospoda. Velikán ruské literatury Turgeněv vypráví příběh, který se snad skutečně stal
Rozhlasová dramatizace klasické ruské povídky o nespravedlnosti, zradě, zoufalství i odpuštění. V obnovené premiéře po více než třiceti letech poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
V roce 1852 nedovolila petrohradská cenzura spisovateli Ivanu Sergejeviči Turgeněvovi uveřejnit nekrolog věnovaný Gogolovi. Turgeněv však zákaz obešel a svůj článek uveřejnil v Moskvě. Následovalo zatčení, krátký pobyt ve vězení a dvouleté domácí vězení v rodné gubernii pod zvláštním policejním dohledem. A právě ve vesnici Spasskoje u Orlu vznikla na podzim roku 1852 povídka Zájezdní hospoda. Autor ji dokončil za necelý měsíc. Podle vlastních slov se při psaní inspiroval skutečným příběhem, který se odehrál „sotva 25 mil od Spasského“.
Čtěte také
Pracovitý a spolehlivý Akim Semjonyč vede vzkvétající hostinec na panství statkářky Kuncové. Těší se všeobecné vážnosti a oblibě, dokud se neožení s o mnoho let mladší Duňašou. Jako bývalá panská služebná je novomanželka zvyklá na jiný život a po boku Akima Semjonyče se nudí. Takže se snadno nechá svést mladým kupeckým pomocníkem Naumem Ivanovem. Bezhlavě se do něj zamiluje a ráda by ho povznesla na místo svého muže, jenže bezohledný a pragmatický Naum má s hostincem svoje vlastní plány…
Zájezdní hospoda vyšla poprvé až v roce 1855 v časopise Sovremenik po několika cenzurních zásazích. Autor si novely velmi cenil a řadil ji ke svým nejpovedenějším prózám. Svědčí o tom i jeho reakce na žádost Výboru pro gramotnost Moskevské zemědělské společnosti z roku 1874, aby vybral ze svého díla tituly vhodné ke zvláštnímu „vydání pro lid“. Turgeněv odpověděl: „Dovolím si komisi doporučit Lovcovy zápisky, Mumu – a zejména Zájezdní hospodu.“ (Turgeněv. Letters, svazek X, str. 210).
Rozhlasovou dramatizaci podle překladu Taťjany Haškové napsal Zdeněk Zábranský. V plzeňském studiu ji natočil režisér Ludvík Pompe v hlavních rolích s Miloslavem Včalou, Jiřím Samkem, Evou Dudkovou, Jaroslavem Heydukem v roce 1970.
Související
-
Smrt Pazuchina. Rudolf Hrušínský v titulní roli slavné satiry M. J. Saltykova-Ščedrina
Očekávaná smrt bohatého statkáře strhne lavinu intrik, kdy každý bojuje proti každému. Rudolf Hrušínský a Jiřina Bohdalová v hlavních rolích slavné satiry ruského autora.
-
Asja Vološina: Máma. Zpověď ruské dívky, která rozechvěje i ty nejotrlejší nátury
Věčné otázky mateřství, smrti, boje s vnitřními strachy, hledání lásky a vlastního místa na světě. Poslechněte si monodrama současné ruské dramatičky s Terezou Dočkalovou.
-
Poklady z rozhlasového archivu, živé koncertování i rozhovory. Prožijte Velikonoce s Vltavou
Hluboce duchovní prožitky, vítání jara, dny, kdy se nikam nemusí… Tím vším mohou být Velikonoce.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.