Zahraniční tisk o nedůvěryhodné Wikipedii

19. červen 2009
Mozaika

Mnozí z těch, kdo mají alespoň něco málo společného s Internetem, zabrousí jistě tu a tam do internetového lexikonu Wikipedie. Informace ve Wikipedii ale bývají zrádné, což nyní obsáhle rozebral španělský deník El País. Do madridského listu proto se zájmem nahlédl náš stálý spolupracovník v Kolíně nad Rýnem Aleš Knapp.

Ve prospěch internetové encyklopedie Wikipedie slýchám obzvláště v Česku pochvalné hlasy, mimo jiné i od Václava Bělohradského. Já naopak radši než na Wikipedii spoléhám na vlastní hlavu či na jiné zdroje, a proto jsem zhruba před dvěma roky přivítal, že i sami počítačoví experti ve světě věrohodnost Wikipedie zpochybňují. Tenkrát jsem z Německa poslal do rubriky Ze zahraničního tisku informaci z listu Rheinischer Merkur. Pokud ji webový editor zařadil na stránky Mozaiky, jistě tam text visí dodnes. Španělský deník El País tentokrát ve stati s titulkem "Máme důvěřovat Wikipedii?" uvádí: "Po osmi a půl letech je Wikipedie obrovsky mocným nástrojem se 150 tisíci externisty a více než dvaceti pevnými zaměstnanci. Ti už dohromady napsali 11 milionů článků ve 265 jazycích. Dá se ale vůbec přiznat Wikipedii status encyklopedie?" - pochybuje madridský list, když "Wikipedie vznikla s cílem šířit zdarma informace, přičemž ovšem každý má možnost tyto informace upravovat a adaptovat. Spisovatel Sam Nankin proto předložil seznam ˇšesti hříchů Wikipedie´´, které kromě jiného zní: Wikipedie mlží, jelikož neznáme jména autorů hesel; Wikipedie je obsahově zastaralá; ve Wikipedii převládá kvantita nad kvalitou; Wikipedie je proti skutečnému vědění, jelikož odmítá spolupráci s odborníky. A konečně: Wikipedie je zdrojem porušování autorských práv." List El País pokračuje slovy: "Ti, kdo jsou do tohoto vládnoucího vandalství zasvěceni, tedy ono vojsko ´wikipedistů´, jsou schopni každou zveřejněnou nepravdu vzít zpět během asi pěti minut - tak, aby si poté Wikipedie naoko přece jen zachovala věrohodnost. V roce 2005 vypracovala revue Nature srovnání Wikipedie s lexikonem Encyclopedia Britannica a ve sledovaných heslech našla ve Wikipedii o 39 chyb víc. Francouzský spisovatel a novinář Pierre Assouline" - dodejme, že známý i u nás díky překladům jeho knih do češtiny - "pak v roce 2007 v práci nazvané Revoluce Wikipedie zjistil, že Wikipedie je ve srovnání s Encyklopedií Britannica méně spolehlivá o 24 procent, tedy bezmála o celou čtvrtinu. V Assoulinově knize, citováno z deníku El País, stojí: "Pochybnosti nad Wikipedií vyvolávají zejména hesla z oblasti historie, vývoje lidského druhu a z oblasti politiky. Wikipedie postrádá analýzu i syntézu a je proto vhodným polem působnosti pro manipulátory veřejného mínění." Tolik spisovatel Pierre Assouline v deníku El País. Španělský list přikládá i výčet nejnehoráznějších dezinformací, které byly kdy na Wikipedii zveřejněny. Kromě jiného například, že v den předání Nobelovy ceny za literaturu prohlásila Wikipedie jejího loňského nositele Jeana-Marie le Clézia za mrtvého. Lež zůstala na internetových stránkách Wikipedie po dobu jedné minuty". - Pro Spektrum stanice Vltava listoval v Kolíně nad Rýnem v deníku El País Aleš Knapp.

stálý spolupracovník ČRo 3 - Vltava tlf: 0049-221-738198 e-mail: AlesKisKnapp@centrum.cz, ales_knapp@yahoo.de

Spustit audio
autor: Aleš Knapp