Záchrana má jméno voda. Pescho Marka Epsteina ve Sci-fi létu na Vltavě

Rok 2055 je pro nás dohledná budoucnost. V Epsteinově příběhu však na Zemi té doby chybí základní zdroj života – voda. Nahradila ji želatina vyráběná z dužiny brukve, vyšlechtěné pro tyto účely nadnárodní společností Pescho. Korporace však nevlastní jen hektary brukvových polí, její jméno je zastoupeno v názvech bankovních domů, energetických společností, kulturních institucí i spotřebního zboží. Prorůstá celým společenským systémem a ovládá jej, protože díky své náhražce vody má v rukou klíč k lidské existenci. Prakticky zemi spravuje již téměř dvacet let armáda a má pod kontrolou každý pohyb, každý kontakt osob všech společenských tříd.

Režisér Petr Mančal, herci Petr Lněnička a Svatopluk Skopal při natáčení hry Pescho|foto:Klára Novotná,Český rozhlas

V takovém režimu se Dan Gál pohybuje vlastně za hranicí zákona. Vybudoval si speciální systém, pomocí kterého se umí napojit na cizí počítačová zařízení a získávat tak tajné či nedostupné informace, za něž jsou mnozí ochotni dobře zaplatit. Všechno se mu až do nedávna dařilo – až do chvíle, než začal nezadržitelně tloustnout. Ta dokonalá, stoprocentně nezávadná Peschocola mu začala v těle bobtnat jako pomalu působící jed. Daniel je zatím ojedinělou obětí, ale v brukvové želatině tiše tiká zkáza pro všechny. Záchrana má jméno voda.

Režisér Petr Mančal a zvukový designér Filip Skuhrovec zvolili náročnou formu budování fiktivního světa blízké budoucnosti v propracované, nezkratkovité podobě umožňující napětí celku a sugestivitu každému konkrétnímu jednání.

Stejný tým následně připravil také Epsteinovu rozhlasovou hru Na věky věků, kterou si budou moci posluchači v repríze poslechnout o týden později, 21. července.