Zač bojoval Kupka, Preissig nebo Šíma a proč se distancovala Toyen? Za Československo!

16. červen 2016

Reprezentativní výstavu s názvem Za Československo. Pocta neexistující zemi připravilo pařížské České centrum jako připomínku 100. výročí ustanovení České národní rady, která vznikla v roce 1916 právě v sídle této kulturní instituce. Expozice představí významná díla 25 českých výtvarných umělců, kteří žili ve Francii v době zrodu a existence Československé republiky.

Záměrem expozice je připomenout francouzskému publiku, že Československo sice už 23 let politicky neexistuje, ale kontinuita jeho historie a kultury v Evropě trvá. Jak píše kurátor výstavy Pavel Chalupa na webu Českého centra: „Čeští i slovenští umělci po celé století nalézali ve Francii prostor nejen k tomu, aby mohli svobodně tvořit, ale také k tomu, aby se aktivně podíleli na vzniku svého státu v roce 1918 či při jeho záchraně po neblahých mnichovských událostech roku 1938, po komunistickém převratu roku 1948 nebo po sovětské invazi roku 1968. Konec konců svoboda je křehká věc. A česká svoboda byla po většinu 20. století (jak říká české rčení i jedna pařížská kresba Františka Kupky) jednou nohou v kriminále. Naše výstava vzdává hold tomu, že je dnes oběma svýma krásnýma nohama venku.“

03651118.jpeg

Výstava ve spolupráci s Investičním fondem Pro arte, ku příležitosti 100. výročí vzniku České, posléze Československé národní rady v Paříži na jaře roku 1916. Výstava bude otevřená od 17. června 2016 do 30. září 2016, od úterka do soboty od 13h do 20h. Vstup volný.

Angažovanost jim byla vlastní, do odboje se nějakým způsobem zapojili všichniJako pozitivní hodnotí Pavel Chalupa ochotu českých umělců zapojit se do pročeskoslovenského odboje, který byl také ve Francii organizován: „Všichni se nějakým způsobem zapojili, to je pozoruhodné konstatování a pro mne poučné, že tehdy skutečně nebyl nikdo, kdo by se distancoval, odjel nebo nedělal nic. Někteří se zapojili do československých legií, to byl kupříkladu František Kupka, v legiích byl i Otto Gottfreund, který byl raněn, Vojtěch Preissig byl ve druhém odboji, protinacistickém a skončil v koncentračním táboře. Čili všichni tihle umělci se nějakým způsobem zapojili, ať už aktivně jako bojovníci, anebo pokud na to neměli vlohy, jako třeba Josef Šíma, tak stejně nějakým způsobem u toho odboje, třeba jako kreslíři nebo propagandističtí satirici se zapojili.“

03651119.jpeg

Z konceptu výstavy se poněkud vymykají surrealističtí umělci, jako například Toyen: „Ona pochopitelně aktivně nebojovala a za Československo se zdánlivě nezasazovala a samozřejmě se nezasazovala za Československo socialistické, to nebyl téměř nikdo. Ale Toyen se v tomto kontextu objevuje velmi výrazně, protože odmítla a úplně se vymkla komunistické ideologii v Československu. Odmítala jakékoliv styky, nechtěla o takovém státě ani slyšet, prostě proto, že to nebylo ´její´Československo, ale ´komunistické´. A Toyen se stala součástí nějakého internacionálního prostoru pařížských surrealistů, ale i to byla jistá politická pozice.“

Nezávislý ambasador československé kultury v PařížiV roce 1980 emigroval do Francie také Jiří Kolář. Zůstal 18 let a podle kurátora výstavy byl velmi prospěšnou osobností pro československou kulturu: „Představoval tvorbu českých výtvarníků žijících v zahraničí a spolu s Pavlem Tigridem tvořili jedno z nejvýznamnějších intelektuálních center československého zahraničního protirežimního odboje.“

Seznam vystavených autorů: Alfons Mucha – František Kupka – Ludvík Strimpl – Jan Zrzavý – Otakar Kubín – Vojtěch Preissig – Václav Radimský – Josef Mařatka – Jan Honsa – František Tavík Šimon – Georges Kars – František Zdeněk Eberl – Josef Šíma – Věra Jičínská – Alén Diviš – František Matoušek Adolf Hoffmeister – Toyen – Jindřich Štyrský Jindřich Heisler – Bohuslav Reynek – Kamil Lhoták Jan Křížek – Jiří Hejna – Jiří Kolář. Díla byla zapůjčena z portfolia Pro arte. Několik dalších obrazů na výstavu poskytli Nadace uměleckých sbírek, Praha; Památník národního písemnictví, Praha; prostor pro umění 8smička, Humpolec; a soukromí sběratelé z Prahy a Paříže.

Koho Francie ochránila, koho okouzlila a inspirovala?Jak čteme v anonci: „Jednoho ze spoluzakladatelů abstrakce Františka Kupku, zářivého secesního tvůrce Alfonse Muchu, zakladatele kubistického sochařství Otto Gottfreunda, surrealisty Toyen, Jindřicha Štyrského a Jindřicha Heislera, imaginativního malíře ze skupiny Le Grand Jeu Josefa Šímu, krajináře Provence Otakara Kubína, skvělého karikaturisty Adolfa Hoffmeistera či tvůrce vizuální poezie Jiřího Koláře.“ Ale i mnoho dalších umělců, kteří „francouzskému publiku (a v některých případech ani českému) nejsou příliš známí, ale zanechali ve své době v kosmopolitní Paříži významnou českou stopu. Byli to např. Georges Kars, František Zdeněk Eberl, Tavík František Šimon, Václav Hradecký, Vojtěch Preissig, Jan Zrzavý, Alén Diviš, Jan Křížek či Jiří Hejna.“ Je třeba zmínit i ty, „na jejichž tvorbu měl jejich, třebas krátký, francouzský pobyt významný vliv. Jsou to mj. Jan Honsa, Bohuslav Reynek, Kamil Lhoták či Herta Prymusová-Stachová.“

Spustit audio