Za to, že žijeme na Spořilově, může hudba. Spořilovští muzikanti – v domcích, v kostele, v zahradách i ve škole
Spořilovští muzikanti I. – violista Jan Pěruška
Jan Pěruška, dlouholetý člen Stamicova kvarteta a profesor pražské HAMU, pochází z vesnice, a bydlení na sousedsky přívětivém Spořilově mu tak bylo od začátku blízké.
Violista Jan Pěruška, dlouholetý člen Stamicova kvarteta a profesor pražské HAMU, pochází z vesnice, a bydlení na sousedsky přívětivém Spořilově mu tak bylo od začátku blízké. Mimochodem – dům tady koupil na doporučení dalšího skvělého hudebníka, Leoše Svárovského. „Když se neznalý člověk dívá na letecké snímky Spořilova, má pocit, že jde o přírodní scenérii odněkud z jižní Ameriky, odkud jen lehce vyčuhují zdejší domky,“ charakterizuje Pěruška své bydliště. „I klima je tu příznivé – oproti centru Prahy je na Spořilově v zimě mnohem čistěji a v létě míň horko,“ dodává.
Se svými spořilovskými sousedy i členy rodiny se známý violista aktivně zapojuje do kulturně-společenského života Spořilova. „Stamicovo kvarteto v mém domě léta zkoušelo, odtud byl už jen krůček ke koncertům ve spořilovském kostele svaté Anežky České,“ vysvětluje muzikant a svěřuje se i se svou další zálibou. „Velký relax je pro mě zahradničení. Zapomenu u něj na tóny a současně si srovnám tělo rozlámané z neustálého sezení a cestování,“ doplňuje a hrdě se rozhlíží po své spořilovské zahradě.
Související
-
Od Františka Drtikola k Dagmar Peckové aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní I.
Spořilov je zahradní město, které je oficiálně součástí pražských Záběhlic. Záběhlice jsou ale pro Spořilováky daleko – Spořilov je prostě samostatná jednotka.
-
Od Adolfa Branalda k Jiřímu Suchému aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní II.
Spořilov vznikl jako unikátní zahradní město na okraji Prahy na přelomu 20. a 30. let 20. století. Díky své atmosféře od začátku přitahoval i spoustu slavných osobností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
