Za pět dní práce otop na celou zimu. Jak vypadá ruční těžba rašeliny na britském ostrově Skye?

Topení na celou zimu

Výkop se zařezává do černočerné hmoty. Dva muži s krumpáči a rýči odkrajují vlhké kostky a skládají je jednu vedle druhé na trávník.

Čtěte také

Rašeliniště jsou pozůstatky doby ledové, skrývají přírodní archivy, vypráví botanička

„Výkop je hluboký půl druhého metru. Když si vezmeš, že za rok se vytvoří asi milimetr rašeliny, jsme tisíc pět set let hluboko,“ říká James, muž v promaštěném klobouku. S výkopem pomáhá svému sousedovi Nielovi. V rašelině se hrabou už skoro týden.

„Pokud by byl někdo při vytápění domu zcela závislý na spalování rašeliny, za sedm dní si nakope dost topení na celou zimu,” počítá.

Ekonomicky terno, ale ekologicky?

Odhlédneme-li od ekologického hlediska, od toho, že za pár minut proletí komínem substrát, který vznikal stovky a tisíce let, topit rašelinou je opravdu terno. Alespoň z ekonomického hlediska.

Nájem pozemku, na kterém James s Nielem nakopali otop na celou zimu, přijde v přepočtu asi na 1500 korun. Musí se těžit ručně a rašelina musí být určena jen pro vlastní spotřebu. Před čtyřiceti padesáti lety topili na ostrově Sky rašelinou všichni, dnes už je to jen pár posledních rodin.

Jednak je to tradice, ale hlavně levnější topení nevymyslíš. Za pět dní tvrdé práce vyřešíš celou zimu.

„Naše rodina topí rašelinou stále. Máma nepoužívá nic jiného. Má velký dům, celkem jedenáct radiátorů a ohřev teplé vody, to všechno jede jen na rašelinu,“ popisuje Niel.

Kostka vedle kostky

Až se rašelina nakope, musí se usušit, říká Niel, a vede mě na nedalekou planinu, kde jsou kostky rašeliny vyskládané jedna vedle druhé.

„Tohle jsou dnešní cihly, jsou ještě vlhké. Za pár dní povrch ztvrdne, cítíš, je to jako hrubá kůže. Když obeschnou aspoň takto na povrchu, máš vyhráno. Déšť se dovnitř nedostane a rašelina pomalu prosychá. Občas je otočíš a řekněme za týden dva je všechno hotové,“ zasvěcuje mě do technologie Niel.

Těžit i sušit rašelinu lze na ostrově Sky prakticky celoročně. Na ročním období vlastně nezáleží, prší tady stejně každý den. Limitujícím faktorem není počasí, ale něco zcela jiného.

Jen pozor na midges!

„Všechno musíš stihnout dřív, než se vyrojí midges. Můžu ti garantovat, že když se sletí, a ony se sletí, nevydržíš na rašeliništi ani pět minut. Prostě zešílíš,“ dodává Niel.

Pro toho, kdo by snad neznal midges, je třeba říci, že jsou to maličké neodbytné a krvelačné mušky.