Za kouzlem venkovských sakrálních staveb: Objevte s Vltavou pětici zapomenutých památek s živou současností

Kostel v Bošíně by se měl stát komunitním centrem regionu

Střídmý evangelický kostel v Bošíně na Nymbursku vítá každou neděli při mši asi dvacítku věřících. Původně tu stávala jen dřevěná modlitebna, po 2. tolerančním patentu teprve mohli věřící vystavět zděnou stavbu. Ta ale začala brzy praskat. Současná novorománská stavba je tedy třetím evangelickým svatostánkem v Bošíně.

Evangelický sbor vznikl v Bošíně v roce 1783, tedy sto let před tím, než tu církev postavila současný svatostánek. Umožnil to 1. toleranční patent z roku 1781, kdy bylo možné začít evangelické sbory, tedy ve značně okleštěné podobě, obnovovat. Svatostánky ale nesměly mít věže a vchody musely mít z polí. Aby mohl sbor vzniknout, muselo se přihlásit minimálně sto rodin. „Bošín se stal místem, kde se sdružilo dohromady asi sedmdesát vesnic,“ popisuje místní farář Petr Mazur, který bydlí poblíž na faře s rodinou.

Evangelický jednolodní kostel v Bošíně z roku 1887 vybudovali podle plánů architekta a stavitele Josefa Blechy. Žák Ignáce Ullmanna Blecha stál mimo jiné v roce 1871 u zrodu Jednoty stavitelů pro království české a až do své smrti byl jejím prvním předsedou, stavěl továrny, cukrovary či nájemní domy. Četné jeho stavby nesly novorománský nebo novogotický vzhled. Pro kostel v Bošíně vyprojektoval Blecha hranolovou věž, která se tyčí k nebi na severní straně. Na stranách věže jsou patrové přístavky. V tom východním je dřevěné točité schodiště, které vede na kruchtu a dál do věže a krovu lodi.

Evangelický kostel v Bošíně

V Bošíně žije jen několik desítek lidí. Přesto je to z památkového hlediska nejvýznamnější vesnické sídlo v Polabí, a to kvůli desítkám roubených chalup, které se tady dochovaly. Jedinečný soubor polabské roubené lidové architektury doplňují dva kostely v památkové rezervaci – kromě 140 let starého evangelického i původně gotický, později barokně přestavěný katolický. I ten se postupně opravuje. Zatímco ale v místním katolickém kostele je mše jednou za rok, bohoslužbu evangelickou mohou lidé navštěvovat každý týden. Sjíždějí se sem z okolních vesnic. 

Petr Mazur doufá, že se počet lidí na bohoslužbách bude zvyšovat. Stejně tak ale zdůrazňuje, že kostel je univerzální prostor. A chce, aby byl plný lidí. „Chceme zúžit lavice tak, aby byl ode zdi určitý odstup a mohly se tu pořádat výstavy obrazů. Plánujeme také renovovat varhany,“ naráží Petr Mazur na takzvanou Bošínskou cestu – svůj ambiciózní plán, který má v regionu oživit společenský a komunitní život. Památkově chráněný kostel z 2. poloviny 19. století je ale potřeba přizpůsobit tak, aby se stal víceúčelovým prostorem. Petr Mazur doufá, že částku okolo 20 milionů získá z norských fondů. V kostele by tak měly vzniknout oddělené prostory pro spolkovou a klubovou činnost. V budoucnu by chtěla fara pořádat v Bošíně třeba také hudební festivaly nebo koncerty. V době koronakrize vysílal Petr Mazur mše z kostela on-line.

Spustit audio